COOLna

Úvahy o tom, jaké solidarity je naše společnost schopná, jsou čím dál abstraktnější. Ztratili jsme cit pro komunitu, ve větších městech je vzácné i obyčejné sousedství.

Sousedé jsou z antropologického hlediska také strašně zajímaví. Co se stane, když je nemáme – anebo o ně z nějakého důvodu přijdeme? Kulturní antropolog Ralph Linton, charakterem zmetek, který za protikomunistického tažení amerického senátora McCarthyho v 50. letech 20. století donášel na své kolegy, napsal vynikající esej Stoprocentní Američan. Popisuje v ní den běžného Američana od momentu, kdy se probudí, do chvíle, kdy se vydává do práce. Linton dokladuje, že všechno, s čím přijde od kontaktu – co jí, pije, čím se myje i co si obléká – je neamerické. Vrcholí to odchodem protagonisty textu na nádraží, kde si „stoprocentní Američan“ kupuje noviny z materiálu vynalezeného v Číně, posetého znaky, které vymysleli Féničané, vytištěné metodou objevenou v Německu. Zaplatí za ně penězi spojovanými se starobylou Lýdií a nasedá do vlaku, což je „nespěchající britský vynález“. Celé to končí tím, že nepřestává v indoevropském jazyce děkovat hebrejskému Bohu za to, že je „stoprocentní Američan“, přičemž desítkovou soustavu vynalezli Řekové a Amerika samotná se jmenuje podle italského geografa Ameriga Vespucciho. Linton dokazuje, že všechno, co nás obklopuje, jsou kulturní výpůjčky. Hrozně zajímavé je taky zamýšlet se nad tím, co se stane, když nemáte, kde krást.

antropolog Martin Soukup