Mikroplasty ze syntetických složek prádla se uvolňují do vody a znečišťují přírodu. Jak k tomu dochází a jak snížit svou plastovou stopu?
Mikroplasty jsou neviditelné pouhým okem. Vznikají při rozpadu plastů. Oblečení ze 100 % polyesteru, akrylu, nylonu nebo polyamidu je výhradně plastové. Dalšími plastovými tkaninami jsou polyolefin, spandex, lycra nebo elastan. Jde o ropné materiály, které nejsou biologicky rozložitelné.
Při každém praní se z umělohmotných textilií uvolňují tisíce malých plastových vláken s vlastnostmi mikroplastů. Některá vlákna zachytí filtr pračky nebo čistička vod, ale ty nejmenší končí v oceánech. Odborníci z Kalifornské univerzity v roce 2016 odhadli, že 100 000 osob při praní vyprodukuje 1,02 kg mikroplastů ročně.
Ve Velké Británii se tak do přírody jen z prádla dostane za rok 250 tun mikroplastů. To odpovídá přibližně 49 milionům plastových sáčků.
Snížit množství plastů unikajících do vody lze vyhýbáním se textiliím ze syntetických vláken. Důležitý je také způsob praní. Plastové mikročástice se uvolňují pod vlivem tření, tepla a chemikálií z pracích prostředků. Hlavním faktorem je tření – o tvrdší vlákna jiných látek, o buben pračky i o další umělé oblečení. Syntetické látky je tedy lepší prát zvlášť.
Vědci z Newcastle University zjistili, že při jemném praní, které spotřebuje více vody, se paradoxně uvolňuje více mikroplastů. Ekologická pračka s menší spotřebou je tedy dobrým řešením.
Pomáhají také některé sáčky na prádlo, a sice ty, které vypadají spíše jako zavírací igelitka. Značně snižují tření, a tak omezují vypouštění mikrovláken.
DTest
COOLna 
Napsat komentář