Nejhodnotnější komoditou světa stávají osobní data, pány, nebo otroky?
Vyhlídky na demokratizaci ekonomiky platforem zůstávají mdlé. Algoritmy se vyvíjejí způsoby, které firmám umožňují profitovat z našeho dřívějšího, současného a budoucího chování – z toho, co Shoshana Zuboff z fakulty podnikání Harvardovy univerzity popisuje jako náš „behaviorální přebytek“. Digitální platformy už v mnoha případech znají naše preference lépe než my sami a mohou nás postrkovat k takovému jednání, které dokážou ještě víc zhodnotit. Opravdu chceme žít ve společnosti, kde jsou na prodej naše nejniternější touhy a projevy osobních pohnutek?
Kapitalismus vždy vynikal ve vytváření nových přání a tužeb. Technologické firmy však tento proces pomocí velkých dat a algoritmů jak zrychlily, tak obrátily. Namísto vytváření nového zboží a služeb v očekávání toho, co by si lidé mohli přát, už vědí, co chtít budeme, a prodávají nám naše budoucí já. Ještě horší je, že používané algoritmické procesy často dál přenášejí genderové a rasové předsudky a lze jimi manipulovat za účelem zisku či politického zvýhodnění. Všichni sice máme nesmírný prospěch z digitálních služeb, jako je vyhledávání Google, ale neupsali jsme se jim proto, aby katalogizovaly, formovaly a zobchodovaly naše chování.
V současnosti se však tyto technologie používají k podkopávání veřejných služeb, propagaci smluv s nulovou pracovní dobou, porušování soukromí jednotlivců a destabilizaci světových demokracií – to vše v zájmu osobního zisku.
Hrozba, již přináší umělá inteligence a další technologie, nespočívá v tempu jejich rozvoje, nýbrž v tom, jak jsou konstruovány a používány.
MARIANA MAZZUCATO
Z angličtiny přeložil David Daduč




Napsat komentář