COOLna

Věda a ezoterická terminologie jsou na veřejnosti nerozlučně spjaté. (…) Částečně je tomu tak proto, že v důsledku vědeckého pokroku široká veřejnost dozrála pro nové mystiky oděné do zdánlivě vědeckého žargonu. (…) Vypůjčená autorita vědy se stává mocným symbolem prestiže pro nevědecké doktríny.

Tyto věty pocházejí z přednášky Roberta Mertona, ikony moderní sociologie. Přednáška byla pronesena v roce 1937, tedy téměř před 75 lety. Ačkoli Merton nebyl alarmista, upozornil na „rostoucí propast mezi vědci a laiky“ jako na nebezpečný trend v průmyslových společnostech.

Jen těžko lze nevnímat Mertonovy myšlenky jako prorocké dnes, v době čtvrté vlny pandemie koronaviru a vzniku varianty omikron, kdy v některých zemích prvního světa dramaticky stoupá počet obětí. Například Rumunsko, Bulharsko nebo Chorvatsko jsou členy Evropské unie, kde jsou vakcíny dostupné pro všechny dospělé – a stále častěji i pro děti –, ale většina se je zdráhá přijmout.

A přesto ji značná část obyvatel severoatlantických zemí není ochotna přijmout, ačkoli většina z nich je běžně očkována povinnými dětskými vakcínami, jako je MMR proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám.

Jako nejčastější argumenty se uvádí, že vakcíny údajně mohou mít nebezpečné vedlejší účinky nebo jsou prostě zbytečné. V některých evropských zemích však existují významné menšiny, které se domnívají, že covid-19 vlastně neexistuje, že jde o virus, který je biologickou zbraní v geopolitické válce, nebo že vakcíny jsou tajnou operací k vpravení mikročipů nebo programovatelného jedu k ovládnutí populace či dokonce k jejímu vyhlazení. Všechna tato podezření poukazují na farmacii a na imaginární spiknutí lékařů, virologů a vědců, kteří údajně chtějí lidem vnutit svou vůli pro svou chamtivost nebo proto, aby získali politický vliv.

Vědci, kteří sedí ve svých věžích ze slonoviny a hovoří jazykem, kterému nikdo nerozumí, byli vždy snadným terčem populistických útoků. Tyto útoky však tradičně byly okrajové. Teď už je tomu ale jinak. V populistickém Zeitgeistu se tyto argumenty dostávají stále víc do popředí. V červnu publikoval deník Times článek s příznačným názvem: „S rozbíhajícími se malichernými pravidly covidu-19 je to diktatura lékařů, která mě zabíjí.“ Autor Rod Liddle představuje britským občanům apokalyptické varování o tom, že „předáváme vládu nad naší zemí lékařskému kléru“.

Uzavírky, restrikce a opatření ve zdravotnictví (zejména povinné očkování) silně rozdělily západní společnost. Dokonce i v zemích, kde je proočkovanost pozoruhodně vysoká – např. ve Velké Británii nebo Francii – je nepřátelství vůči lékařům hlasitější než kdykoli předtím. Nejde o to, že by všude byli tak populární antivaxeři, jako spíš o to, že jejich argumenty jsou mnohem viditelnější, což bude mít trvalý dopad na společnost.

Průzkum však také ukazuje, že ne všichni jsou spokojeni s představou, že lékaři a vědci mají větší vliv na naše životy. Například 28 % Evropanů se domnívá, že viry byly vyrobeny v tajných laboratořích, aby kontrolovaly naši svobodu, a 26 % si myslí, že lék na rakovinu již existuje, ale je před veřejností skryt kvůli komerčním zájmům. To je značná menšina a v některých zemích EU, zejména na západě a jihu, jsou tato čísla podstatně vyšší.

58 procent Kypřanů, 42 procent Řeků, 48 procent Maďarů a 41 procent Bulharů si myslí, že lék na rakovinu existuje, ale je zamlčován společností Big Pharma. Více než polovina Kypřanů, Bulharů a Rumunů si myslí, že covid-19 se vyrábí ve vládních laboratořích s cílem omezit občanskou svobodu. Tyto teorie jsou velmi populární mezi nejméně proočkovanou populací, a není tedy divu, že v posledních dvou jmenovaných zemích je proočkovanost velmi nízká a počet nakažených a úmrtí prudce roste.

S oblibou konspiračních teorií velmi úzce souzní i velká skupina lidí, která má pocit, že věda je hlavně pro elity: většina (57 %) občanů EU si myslí, že věda a technika pomáhají zlepšovat život pouze těm, kteří se již mají lépe.

Ačkoli občané EU projevují velký zájem o vědu, relativní většina z nich (46 %) přiznává, že věda je natolik složitá, že jí příliš nerozumí, zatímco menšina (28 %) tvrdí (nebo si alespoň myslí), že něčemu rozumí. A výsledky odhalují i závažné mezery ve vědeckých znalostech: pětina obyvatel EU si myslí, že první lidé žili společně s dinosaury (vděčíme za to Jurskému parku) a 23 % odmítá i základní pojem evoluce.

Názor veřejnosti na vědu samozřejmě vždy byl a bude proměnlivý. Důvěra ve vědce je vždy křehká, protože lidé nemohou skutečně věřit věcem, kterým nerozumějí. Vědci mají rituály, které laici nemohou opakovat ani se jich účastnit. Vědí věci, které lidé zvenčí nikdy nepochopí. Vědecké poznatky mohou být kontraintuitivní. Na druhou stranu silné spoléhání na naše pohodlné intuitivní myšlení se může stát semeništěm pseudovědeckých přesvědčení a konspiračních teorií.

Řecké slovo pharmakon, jak poznamenal Jacques Derrida, má dvojí význam: může znamenat jak „lék“, tak „jed“. Tato dvojznačnost vystihuje dnešní naladění veřejnosti vůči vědě. Zatímco ve většině západních zemí většina lidí považuje vědecká řešení za lék, hlasité menšiny mají pocit, že jim vědci otravují život.

Když věda a vědci radikálně zasahují do každodenního života, není divu, že reakcí je pseudovědecká revoluce. Mnozí říkají, že si chtějí vzít kontrolu zpět: bojují za svou domnělou svobodu zvolit si vlastní způsob medikace či nemedikace. Někteří jsou připraveni jít za tím i za cenu ztráty života, jak vidíme na příkladu odpíračů očkování, jejichž šance přijít o život je mnohem vyšší než u očkovaných.

Wellness průmysl se stal semeništěm pseudovědy, covidového a vakcínového skepticismu a konspiračních teorií, které propagují tvrzení, že tajemstvím zdraví je cvičení, zázračné diety a nedostatek strachu namísto masek, uzávěrů a vakcín.

Pseudovědecké revoluce se často objevují jako přímá reakce na akademické průlomy. Přesně to se stalo během pandemie: díky upřednostnění otázek zdravotnictví a příslibu mimořádné podpory výzkumu byly umožněny obrovské úspěchy, jako například rychlý a účinný vývoj vakcín.

To také podpořilo trh s tradičními i netradičními, vědeckými i pseudovědeckými léky. Nejenže vakcíny přinesly farmaceutickým společnostem obrovské zisky, ale lidé začali celkově kupovat více léků a příjmy lékáren – prodávajících především vědecky ověřené léky – se v důsledku pandemie covidu-19 dramaticky zvýšily.

Ale paywally a kreditní karty jsou důležitými zbraněmi i v rukou pseudovědeckých vzbouřenců. Studie o „ziscích z pandemie“ dospěla k závěru, že antivaxeři představují obchodní impérium s ročními příjmy ve výši nejméně 36 milionů dolarů – na základě odhadů pro 22 organizací patřících ke dvanácti největším výdělečným subjektům v tomto odvětví.

Antivaxeři měli podle těchto výpočtů více než 62 milionů stoupenců a velkým technologickým firmám to přineslo až 1,1 miliardy dolarů ročních příjmů. Nejvýznamnější antivaxeři zaměstnávají téměř 300 lidí. V USA také obdrželi půjčky v rámci federálního programu (Paycheck Protection Program, PPP) určeného na pomoc podnikům v krizi.

S tím, jak se rozšiřuje trh se zdravím, roste celosvětově i pseudovědecký průmysl. Například v Maďarsku mohl lékař, který se stal zarytým odpůrcem virů a prodává vlastní vitamíny, o nichž tvrdí, že jsou všelékem na každý problém, zvýšit své tržby o 60 %, tedy až na téměř 100 000 eur (což je v desetimilionové zemi obrovské číslo). Známý je jeho výrok, že i kdyby ležel ve vaně plné koronaviru, nic se mu nestane; virus označil za „hoax“; a neustále peskuje „farmaceutickou mafii“ a novináře jako „obchodníky se strachem“ – to vše při téměř trojnásobném zvýšení zisků svého portfolia firem díky viru.

Další společnost by mohla znásobit své příjmy díky podpoře další lékařské „celebrity“, která je skeptická vůči virům, Györgye Gődényho, který byl dříve šéfem fiktivní strany v Maďarsku. Oba jsou členy skupiny „Lékaři za jasnou vizi“, která sdružuje farmakology a lékaře šířící virový skepticismus a názory proti vakcínám. Jeden z nich byl regionálním vedoucím lékařské komory, z této funkce byl odvolán. Je to jasná připomínka toho, že i představitelé aplikované vědy se mohou obrátit k pseudovědě – někteří kvůli zisku, jiní z přesvědčení. A když tak učiní, mohou být těmi nejdůvěryhodnějšími posly se svými bílými laboratorními plášti, doktorskými tituly a zdravotnickými diplomy.

Pseudověda a alternativní a doplňková medicína (CAM) se samozřejmě může šířit ještě rychleji a dále v zemích, kde ji více podporují kulturní zvyklosti a tradice. Studie zjistily, že užívání těchto léků je nejen rozšířené, ale také kulturně silně zakořeněné v jižní Asii včetně Pákistánu, Indie, Bangladéše, Nepálu, Srí Lanky, Afghánistánu, Bhútánu a Malediv.

Tyto léčebné prostředky mohou být obzvláště oblíbené, pokud nejsou k dispozici vakcíny: studie provedená na pacientech s covidem-19 v Indii například zjistila, že více než čtvrtina (25,8 %) pacientů používala alternativní léčbu během léčby nebo po ní. Doplňková a alternativní medicína však urazily dlouhou cestu z Východu na Západ: poptávka po tradiční čínské medicíně včetně bylin, akupunktury, aromaterapie a dalších oborů, u nichž nebyl prokázán účinek proti covidu-19, prudce vzrostla již během první vlny výskytu koronaviru.

Politické revoluce jsou pověstné tím, že je těžké je předvídat. Důležitá psychologická teorie, která má kořeny v myšlenkách Alexise de Tocquevilla, zdůrazňuje význam zmařených očekávání: k politickému násilí a revolucím dochází tehdy, když realita nesplňuje očekávání společnosti, zejména pokud jde o životní úroveň a osobní svobodu.

Pseudovědecké revoluce se obvykle předvídají mnohem snáze, ale podobně často vznikají v době společensko-politických změn a krizí. Epidemie chřipky (známé také jako španělská chřipka) v roce 1918 si vyžádala celkem 50 milionů obětí, převážně v Evropě. (Pro srovnání: covid-19 dosud celosvětově zabil 5 milionů lidí.) Krize z roku 1918 se mohla tak účinně šířit, protože obyvatelstvo zmítané velkou válkou se zdráhalo společensky distancovat; politika na národních úrovních bagatelizovala význam viru; a mnozí se namísto medicínsky podložených preventivních úkonů obraceli k obskurním lékům, jako byla whisky, cibule, hadí olej, slaná voda nebo pouštění krve.

Izhttps://www.eurozine.com/mutations-of-science-in-the-pandemic/olace je pro většinu lidí mimořádně frustrující: nejlidštější reakcí na těžkosti je sblížení se s komunitou, ale pravidelné omezování společenského života a volného pohybu nám v tom brání. Není divu, že se hněv mnohých obrací proti této mašinérii.

Je zajímavé, že pseudovědecké revoluce se brání lacinému zobecňování. Podíváme-li se na obrovské rozdíly v počtu očkovaných v Evropě, je jasné, že neexistuje univerzální vysvětlení, proč masy lidí odmítají vědu a její produkty.

Ačkoli se země EU potýkají s podobnými restriktivními opatřeními a těší se podobnému množství vakcín, je mezi jejich ochotou očkovat se obrovský rozdíl. Rozsah rozdílů je zarážející: v době psaní tohoto článku (koncem listopadu 2021, na vrcholu čtvrté vlny) je plně očkováno téměř 90 % Portugalců a více než 80 % občanů Malty a Španělska, zatímco pouze 25 % Bulharů a 38 % Rumunů. Pokrok v očkování v posledně jmenovaných zemích je pomalý, přestože infekce i úmrtnost jsou v některých zemích dramaticky vysoké. Například v Rumunsku denní úmrtnost na začátku listopadu 2021 přesáhla 400 případů denně, což je více než dvojnásobek předchozích vln.