COOLna

„Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni, což doposud nebylo možné zohlednit,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

„‎Samotná aplikace mapující publikační výkon českých vědeckých pracovišť není novinkou, pracujeme na ní již několik let a stále ji na základě zpětné vazby uživatelů zlepšujeme. Ke konci roku 2021 ale doznala řadu výrazných vylepšení – z pouhého generátoru tabulek se tak stal komplexní analytický nástroj,“ říká Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Aplikace je v řadě parametrů jedinečná a nabízí nejrůznější využití. Především umožňuje analyzovat publikační výkon s rozlišením vědeckého vlivu, a to i s ohledem na diametrální rozdíly v personální velikosti pracovišť na oborové úrovni, což doposud nebylo možné zohlednit. „Od uživatelů dostáváme pozitivní zpětnou vazbu, a to především z malých kvalitních pracovišť, která získala nástroj, jak ukázat svou špičkovou publikační kvalitu a publikační efektivitu. Doposud se i v Národním hodnocení zohledňoval počet publikací bez ohledu na personální zázemí jednotlivých oborů, což zvýhodňovalo velká pracoviště s větším počtem publikujících autorů.“

Aplikace vychází z bibliometrických dat Web of Science a vládní databáze RIV (Registr informací o výsledcích) v období let 2017 až 2020. Nastavovat lze řadu parametrů; například zda vás zajímá publikační výkon a počty publikujících autorů na konkrétní fakultě nebo všech českých výzkumných organizací v konkrétním oboru či například jen na vysokých školách. Stejně tak aplikace umí rozlišit první i korespondenční autory či běžné spoluautorství, což je pro řadu oborů klíčový ukazatel přínosu. Dále je možné odfiltrovat vliv studií mezinárodních spoluautorských megakolaborací, kde přínos jednoho pracoviště není zřejmý.

Aplikace také umožňuje srovnávat články podle oborů, kam je zařadila samotná pracoviště, která nejlépe ví, kam daný výzkum patří (doposud bylo srovnávání založeno na oborovém řazení časopisu). Lze filtrovat i podle publikací v Open Access časopisech nebo sledovat, jaké jsou trendy daného pracoviště v publikační aktivitě v letech 2017–2020. Kromě toho aplikace například nabízí rozlišení publikací v top časopisech podle odborníky sestaveného Nature indexu.

Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. Seznam časopisů NI je sestaven na základě expertních názorů špičkový vědců.

Velkou výhodou NI je, že ho zná, i díky reklamě časopisu Nature, celý vědecký svět. Nevýhodou je, že se týká pouze přírodních věd. O technických, medicínských a společenských či humanitních vědách nevypovídá zhola nic.

Aplikace je cenným zdrojem informací pro všechny, které zajímá kvalita a zaměření české vědy, stejně jako poskytuje užitečné informace pro nejrůznější reporty, hodnotící zprávy a strategie rozvoje. „Aplikace na jedné straně na základě dat potvrzuje řadu sdílených domněnek a pocitů, ale také odhaluje mnoho fenoménů, které by napadly jen málokoho,“ říká Daniel Münich a vysvětluje, že aplikace sama o sobě neodhalí příčiny fenoménů, ale poukáže, na co se ptát a co dále zkoumat. Někdy to jsou až úsměvné příběhy, kdy se na základě zvláštních výsledků v aplikaci například odhalily systematické chyby knihovníků při zadávání výsledků do databáze RIV.

„Ve vědecky vyspělejších zemích jsou běžná peer-review hodnocení a akademická komunita ze všech oborů tam velice dobře ví a rozliší, co je dobrá a špatná věda. Tento přístup k hodnocení vědy ale v Česku a v dalších postkomunistických zemí opakovaně selhával. Navíc taková hodnocení bývají zdlouhavá a drahá. Bibliometrické ukazatele také nejsou zdaleka ideální, ale jsou celkem levnou a rychlou alternativou a nejlépe doplňkem,“ vysvětluje Daniel Münich. A hned dodává, že samozřejmě existují univerzální analytické nástroje například na Web of Science nebo Scopus, ty ale nejsou tak promyšlené a uzpůsobené specifikům českého prostředí a jejich použití je v řadě ohledů limitované. „Naše aplikace je tvořena specificky pro české prostředí a potřeby,“ zdůrazňuje.

„Bibliometrie je užitečná a poskytuje cenné informace pro hodnocení, jen se musí správně používat a interpretovat. Paušální kritika je často účelová a zaznívá buď od lidí neznalých nebo těch, co se hodnocení bojí,“ míní Daniel Münich a ve svém blogu upozorňuje, na co si dávat pozor:

• Srovnávat aplikací cokoliv v humanitních oborech a některých společenskovědních postrádá věrohodnost, protože v nich články v časopisech na indexu WoS pokrývají jen malý díl celkové vědecké publikační produkce.Zjištění založená na malých počtech publikací nebo autorů mají velmi omezenou věrohodnost. To platí obzvlášť pro malá mezi- a víceoborová pracoviště. Nemluvě o hodnocení jednotlivých vědců.
• Srovnání publikační produktivity ústavů Akademie věd ČR a vysokých škol je ošemetné s ohledem na jiné funkční uspořádání a institucionální nastavení.
• Dávejte si pozor na větší výskyt autorských megakolaborací. Například v některých oborech fyziky elementárních částic, astronomie a medicíny jsou obrovské autorské kolektivy spíše pravidlem než výjimkou.