Druhý rok s pandemií byl náročný – pracovně i osobně. Byl prostě intenzivní. Není asi divu, že ve firmách se stále více řešilo téma zdraví, a to nejen fyzického, ale i mentálního. Více a více jsem slyšela magickou větu – „Je O. K. nebýt O. K.“.
Celkově mám pocit, že druhý rok s pandemií sundal některým lídrům masky bezchybných superhrdinů. A to je dobře.
V těžkých dobách se holt více nosí odvaha, upřímnost a schopnost přiznat si, že něco nevím nebo se mi něco nepovedlo. Protože tohle všechno je podhoubí pro důvěryhodnost, která je v nejistých dobách potřeba snad ještě více než jindy. Pojmenovat své omyly nahlas, v tom kus odvahy je.
Mluvit veřejně o svých omylech a chybách mohlo být vnímáno jako selhání. Je fajn vidět, že už to přestává být pravdou.
Schopnost poučit se z chyb je jeden ze základních kamenů inovativních kultur. Dovolit si dělat chyby, převzít za ně odpovědnost, dělat je rychle a poučit se z nich, to je model chování, který žene inovace dopředu.
Cokoliv inovovat bude ale těžké, pokud člověk nebude měnit sám sebe.
Dnes je více než jindy důležité umět pracovat s komplexními daty a umět je jednoduše interpretovat. Byznys už dávno není jen o IQ, ale dobrý lídr musí mít silné EQ a umět prodat týmu svou vizi. Při naplňování vizí to bez vysokého nasazení prostě nepůjde.
Mohlo by se zdát, že za zvídavostí se skrývá nutnost mít přehled, sledovat trendy. Ale to je jen půlka. Ta druhá půlka je o tom, být zvídavý sám k sobě. Zajímat se o to, jak mě vnímají ostatní.
Často se kandidátů ptám, kdy a jakou zpětnou vazbu sami dostali nebo dali. Už mě ani nepřekvapuje, jak překvapivá otázka to mnohdy je. Lidí, kteří by se pravidelně dívali do názorového zrcadla anebo posouvali přes zpětnou vazbu ostatní, není mnoho. Často je za tím politická korektnost, jindy chybějící důvěra v týmu.
S každou změnou je však potřeba začít u sebe. Pokud si mám letos dát jedno předsevzetí, tak to bude právě to, ptát se na to, jak mě vnímají ostatní, častěji. A to určitě nejenom v práci.
Bez toho, abychom reflektovali, jak nás vidí naše nejbližší okolí, se budeme posouvat pomaleji. A doba, ve které žijeme, je holt dost rychlá.
Přeji všem do nového roku spoustu odvahy se do těchto rozhovorů pouštět, důslednost jít v této oblasti příkladem a bezpečné prostředí, ve kterém tato laskavá upřímnost může fungovat. Hodně štěstí na cestě stát se lepší verzí sama sebe.
Martina Grygar Březinová
COOLna 
Napsat komentář