Kdybyste se zahleděli na obrazovku počítače Pavla Juruše, asi byste si mysleli, že hledá konkrétní adresu na Google mapách.
Na první pohled podobná kvalita, jen barvy jsou trochu nezvyklé.
Tahle \“mapa\“ je výtvorem družice, která jich umí zaznamenat rovnou 13. Jeden pixel je 10 metrů. Satelity tak vidí i to, čeho by si člověk všimnout nikdy nemohl. Mimo jiné obsah vody v plodinách – a právě to zajímá Juruše.
Ukazuje hnědou barvu uvnitř sytě červené:\“Tohle je rýžové pole v Ghaně. Vlastník je stovky kilometrů od něj. A já mu můžu říct, že mu tady uprostřed nefunguje zavlažování.\“
Červená tady znamená dobrá. Čím červenější políčko, tím víc vody v rostlinách je. A tedy čím zřetelnější červeň, tím lepší bude úroda. Když se na barvy ještě aplikují algoritmy umělé inteligence, je brzy jasné, na jakou úrodu čeho se v Ghaně můžou těšít.
Můžou se podívat na dny, týdny i roky zpětně a snímky téhož místa porovnávat, takže vědí, že se posouvá období dešťů a jak dlouho ještě bude následovat sucho, nebo naopak to, že bude vody brzo dostatek. Vědí, jestli plodina trpí, protože je suchá. Nebo naopak jestli přemíra vody brzdí její růst.
Juruš ze snímků umí vyčíst, kdy by farmáři měli sklízet.
Jeho startup Big Terra je – tak trochu obyčejně – aplikace. Dá se stáhnout pro Android i iOS.
Big Terra umí vyčíst obsah vody v rostlinách i půdě a je schopná poskytnout i informaci, že bude menší než obvyklá úroda, a odhady o kolik.
Když mají farmáři zájem, můžou si necgat poradit, kdy vysít a kdy sklidit nebo jaká plodina by lépe snášela aktuální klimatickou situaci.
Pavel Juruš je klasický matfyzák. Studoval aplikovanou matematiku, pracoval v Akademii věd.
Jeho startup dává dohromady snímky z řady druhů satelitů, klimatické modely, data o počasí a údaje o plodinách. Využívá i satelitu, který poskytuje radarová data, jež jsou pro lidi na první pohled zcela nečitelná.
\“Satelitní data nám můžou říct o hustotě, zdraví vegetace i o tom, v jaké je vývojové fázi. Dává to prostor pro rozhodování,\“ popisuje Lukáš Tůma, zemědělský analytik startupu a zároveň doktorad České zemědělské univezity. Vkládá data z vědeckých databází, družic, dálkového výzkumu Země a meteorologických stanic do simulací, které zas určí, jak plodiny můžou růst příští rok.
Satelity jsou díky barvám schopné měřít například obsah vody a odečítat, jaké je množství biomasy v jednom pixelu obrázku. Zjistí, jak rostliny odrážejí světlo, a tudíž kolik chlorofylu v nich je. Čím víc ho změří, tím líp se rostlině daří. Hodnoty se mění v čase a to zase ukazuje, o jakou rostlinu konkrétně jde, podle toho, jak se vyvíjela a jak vypadá teď.
Jelikož si satelity ukládají snímky už dlouhá desetiletí, jsou reporty Big Terry schopny nabízet třeba i výsledky za posledních 35 let: vývoj vegetace, posuny období dešťů a sucha nebo například reakci konkrétních plodin na dané roky.
Big Terra je zároveň jednou z prvních firem v Česku, které se propojení satelitů a zemědělství jako oboru věnují.
Obchodně zřejmě vůbec nejúspěšnější je zatím SpaceKnow, které díky fotkám z vesmíru rozpozná konkrétní objekty. Ale umí i přetavit zmeny na povrchu Země v informace, nakolik například roste výroba, a tedy ekonomika v dané oblasti.
\“Stačí, když prokážeme, že jsme zvedli úrodu o dvě procenta. To dokáže, že naše služba funguje a zaplatila se. Ale už teď z čísel vidím, že to bude víc. Věřím, že asi deset,\“ slibuje Juruš.
COOLna 
Napsat komentář