COOLna

Někteří čeští ekonomové se plácají po zádech, jak české banky krásně propluly minulou světovou finanční krizí z let 2007/08. Není to však proto, že by čeští bankéři byli chytřejší než zbytek světa.


Mnohem spíš je to důsledek toho, že český finanční systém je na periferii světového, a není – či nebyl – téměř propojen s jeho jádrem, které tvoří americký dolar. Jinými slovy, tuzemské banky neměly ve svých bilancích žádné toxické cenné papíry navázané na rizikové hypotéky, proto nemusely téměř nic odepisovat a nebalancovaly na pokraji krachu. Česká ekonomika se totiž historickou náhodou stále nacházela v období transformace, a příležitostí úvěrovat nový byznys – a vydělávat – byl v Česku dostatek.


Do problémů se tuzemské hospodářství dostalo teprve v následujících letech, kdy Evropu zachvátilo psychologické šílenství, že všichni skončí jako Řecko. A navíc začal škrtat ve výdajích český stát, což vyneslo Miroslavu Kalouskovi pověst nejnenáviděnějšího ministra financí.


Současná pandemická krize se – stejně jako ta minulá finanční – co se týče řízení státu podobá válečnému stavu, především v tom, že si státy začaly masivně půjčovat. Peníze však nepotřebovaly na válečnou výzbroj, ale na subvencování privátního sektoru, který politici svými zásahy téměř zastavili. Problém je, že trvala příliš dlouho.