Proč jste se vlastně rozhodl popularizovat právě astronomii? Potřebuje to?
Popularizaci potřebuje každá vědní disciplína. Pocházím z venkova, a tak vím, že pro mnoho lidí je věda něco nepředstavitelného. Něco vzdáleného, nepochopitelného a pro mnoho z nich i zbytečného. Hodně lidí se zeptá, jak jim naše úsilí o poznání světa zlevní buřty. A přitom zapomínají, že kdyby si dávní lidé, možná bychom je označili za pravědce, nevšímali toho, jak okolní svět funguje, žili bychom ještě stále v jeskyni a oheň sháněli z lesních požárů. Vědecké poznání je důležité, i když se třeba aktuálně zdá, že získané poznatky jsou v praxi nepoužitelné.
Tím myslíte třeba…?
Příkladem budiž Einsteinova obecná teorie relativity. Pro popis pohybů těles na Zemi ji nepotřebujeme, takže se zdá zbytečná. Satelitní navigační systém GPS by se ovšem s mapou rozešel každý den o 11 kilometrů, kdybychom jevy obecné teorie relativity ignorovali jako nedůležité.
Zdokonalování existujících pomůcek vždy narazí na své limity. Ostatně Nicolas Sarkozy jednou řekl, že „žárovka nevznikla inovací svíčky…“ Výzkum nás posouvá kupředu i za cenu slepých uliček, lidstvo výzkum potřebuje.
Jeho financování je však téměř výhradně z veřejných zdrojů. A právě proto my, vědci, potřebujeme naše bádání vysvětlovat ostatním. Daňoví poplatníci si zaslouží, aby se o naší práci přinejmenším dozvěděli. Tím, že si o ní přečtou nebo přijdou na přednášku.
Můj soukromý názor je, že mladí lidé se stále méně zajímají o technické a přírodní vědy a o svět kolem sebe, že místo skutečných dovedností jsou preferovány soft skills. Vnímám to i kolem sebe, kdy se stále větší důraz klade spíše na prezentaci práce než na práci samotnou. Tedy místo výsledku se spíše prezentuje počet hodin, který byl na jeho získání potřeba. Převažuje hodnocení kvantity nad posouzením kvality, protože kvantitu lze snadno zadat do excelovské tabulky a seřadit shora dolů. A důraz na měkké dovednosti oproti těm tvrdým začíná už na základní škole, jak si teď všímám u výuky svých dcer. Takže na populární přednášky chodí spíše generace třicátníků a starších, kteří s sebou občas berou menší děti. Návštěvníků ve věku patnáct až dvacet pět let je naprosté minimum.
Komunikaci mladých táhnou zřejmě sociální sítě, což je médium natolik zaplevelené, že jsem se ho rozhodl zcela ignorovat. Systematická práce, která je základem vědy, astronomii nevyjímaje, davy rozhodně netáhne. Převažuje rychloobrátkovost, spotřební pohled se aplikuje i na informace. Tento jev je ale možné vnímat i pozitivně: pokud už se najde mladý člověk s hlubokým zájmem o astronomii, jde cílevědomě za tímto oborem, a má tak velkou šanci stát se skutečným odborníkem a vyniknout mezi ostatními.
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.




Napsat komentář