Kolik lidí postihne degenerativní nemoc mozku ještě před důchodem?
Parkinsonova nemoc nepostihuje jen starší, může se vyskytovat i u lidí pod 40 let, velmi výjimečně i u čerstvě dospělých. Alzheimerova nemoc začíná zpravidla ve věku nad 60 let a u mladších se vyskytuje vzácně.
Zvyšuje se v populaci počet takto nemocných?
Nemyslím si. Umíme je ale lépe a zavčas diagnostikovat. Dříve se zapomínání, pomalejší chůze, kratší krok či hrbení považovaly u seniorů za zcela normální. Nyní tito lidé přicházejí daleko častěji a my už víme, že degenerativní onemocnění má 75 až 80 procent všech pacientů s poruchami paměti ve vyšším věku, nejčastěji Alzheimerovu chorobu.
Dnes ji umíte odhalit ještě předtím, než člověk začne zapomínat.
Dokážeme člověka diagnostikovat 20 let předtím, než se u něj rozvinou první příznaky. S pomocí pozitronové emisní tomografie můžeme vizualizovat patologické usazování bílkovin v mozku, což jsme dříve viděli až při pitvě. Specifické bílkoviny sledujeme také při vyšetření z mozkomíšního moku s pomocí lumbální punkce.
Jsou změny v mozku vidět při pitvě běžným okem?
Ano. V případě Alzheimerovy choroby je mozek významně zmenšený. Úbytek mozkové kúry a některých podkorových oblastí je vidět pouhým okem. Už od počátku také dochází k úbytku hippocampu, což je vnitřní struktura spánkového laloku, kde se tvoří paměťová stopa. U Parkinsonovy nemoci není zmenšení mozku výrazné.
Jak často Parkinsonova nemoc vyřadí lidi z práce a aktivit?
Pacienti v produktivním věku většinou bývají velmi dobře léčitelní, a pokud u nich nenastanou těžší psychiatrické problémy, mohou normálně pracovat. Mladší pacienti bez deprese, těžší kognitivní poruchy a dalších psychiatrických příznaků, kteří mají hlavně hybné postižení, zpomalenost, ztuhlost a zejména třes, jsou vhodnými kandidáty pro chirurgický zákrok, kdy se zavedou elektrody do mozku a stimuluje se jimi určité jádro, podobně jako se stimuluje například srdce. I zde se však stále léčí příznaky nemoci a vědci intenzivně zkoumají, jak odstranit příčiny.
Co může být prvním příznakem Parkinsonovy nemoci?
Může to být porucha chování v REM spánku, kdy dotyčný vykřikuje ze spaní, je neklidný, může pokopat partnera nebo i spadnout z postele. Zřejmě jde o první, takzvaný prodromální příznak onemocnění a u 90 procent lidí nad 50 let věku s těmito potížemi se v následujících patnácti letech skutečně rozvine Parkinsonova nemoc či demence s Levyho tělísky.
Proč se u někoho degenerativní nemoc projeví dříve a u někoho později?
Hodně záleží na kognitivní rezervě. Lidé s větší rezervou dokážou patologii odolávat déle. Příznaky se u nich neprojeví okamžitě spolu se vznikem patologie v mozku, ale nemocný je schopen třeba pět či deset let náloži odolávat a fungovat bez příznaků či jen s velmi mírnými příznaky.
Jak si rezervu můžu vytvořit?
Část rezervy je podmíněna geneticky a někdo se skutečně narodí s lepšími předpoklady, přesto pro sebe můžeme mnoho udělat. Rezervu si tvoříme, když studujeme, jsme zvídaví, celý život se zajímáme o dění kolem sebe. Vysokoškoláci mají vyšší rezervu než lidé se základním vzděláním, jsme ve výhodě, pokud mluvíme více jazyky, pravidelně sportujeme. Záleží i na tom, jak jíme, spíme a na dalších faktorech.
Bojíte se stáří, když vidíte, jak dokáže být nemilosrdné?
Stárnutí se nebojím. Čím je člověk starší, tím více si uvědomuje, že může stárnout zdravě, může být v dobré kondici až do velmi pozdního věku. Věk 60 let je pro mě nyní stále mladý člověk, zcela aktivní a pracující na plný úvazek. Čím starší člověk je v dobré zdravotní kondici, tím větší má pravděpodobnost dožít se vyššího věku.
Patologii Alzheimerovy nemoci má v mozku až polovina lidí starších 80 let. Proti rozvoji Parkinsonovy nemoci, což bych asi vůbec neměla říkat, preventivně působí nikotin. U většiny pacientů zjišťujeme, že byli během života nekuřáci. Tím však rozhodně nedoporučuji kouření jako prevenci.
Mohla by se paměť v budoucnu s pomocí nikotinu léčit?
Zdá se, že nikotin opravdu zlepšuje pozornost a paměť. I někteří kuřáci referují, že se jim lépe pracuje, když si zapálí. Nyní budeme testovat takzvané agonisty nikotinových receptorů u pacientů s Parkinsonovou nemocí a mírnou kognitivní poruchou.
Co přesně zkoumáte s pomocí magnetické rezonance?
Snažíme se s pomocí speciálních zobrazovacích technik identifikovat lidi v riziku Parkinsonovy nemoci nebo demence s Levyho tělísky. Tito lidé mají nespecifické příznaky, jako je třeba porucha nálady, zácpa, poruchy čichu nebo subjektivní stížnosti na paměť a pozornost, které ještě nezakládají na spolehlivé stanovení diagnózy, někteří z nich ale mohou být již ve velmi časném, takzvaném prodromálním stadiu.
profesorka Irena Rektorová z I. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně
COOLna 
Napsat komentář