Mají za sebou korporát i milionovou investici do česneku, teď je živí recyklace exotických palet. Hana a Lubomír Krupovi zachraňují před spálením mahagon, cedr i palisandr a dávají jim druhou šanci. Třeba i ve vaší kuchyni.
Story jejich byznysu je založená na dobré karmě a upcyclingu.
„Tohle je ekki nebo taky azobé,“ říká mi Lubomír Krupa, když zvedne tmavé, exoticky vypadající dřevo. Otře ho a položí mi ho do dlaní. Je překvapivě těžké a zblízka plné zlatavých teček a třpytivých šmouh. „Říká se mu ironwood, protože v Africe u rovníku, kde roste, z něj dělají i mostní konstrukce.“
Třpytivé tečky ve dřevě jsou zarostlý písek, protože ekki roste v písčitých močálech. Tady v zastrčeném ateliéru v Braníku ale ekki není to nejzajímavější, na co tu padá jemný prach. „Mahagon, japonský modřín a cedr, teak,“ vypočítává Krupa a ukazuje kolem.
Podél zdí je tu naskládané taky meranti, ipe nebo merbau – našinci ta jména moc neřeknou, ale u prodejců exotických dřevin je najdete s cenovkou od 35 do 90 tisíc korun za metr krychlový dřeva. „A přitom měly jít na spálení,“ poklepe šestatřicetiletý podnikatel na desky opřené o stěnu, jako by si klepal na čelo.
Všechna ta vzácná dřeva totiž pocházejí z palet, které by byly zlikvidovány jako odpad, kdyby je Krupa s manželkou Hanou nezachránili. A nezaložili si na nich byznys. Palety vykupují Krupovi od firem, které na nich do Česka vozí zboží z exotiky, a ve své pražské dílně jim dávají druhý život – vyrábějí z nich designový nábytek.
„Je to krásné dřevo a je nekonečná škoda ho vyhazovat nebo pálit. Jenže to je osud většiny jednocestných palet. A my se rozhodli to změnit,“ říká Krupa a vysvětluje, že takových palet se na světě každý rok spálí nebo vyhodí na skládku na 100 milionů tun.
Často přitom jde o exotické a u nás vzácné dřevo, protože všude na světě se palety vyrábějí z toho, co zrovna roste okolo. U nás je to smrk, ale v Brazílii klidně palisandr a v Asii japonský cedr.
„Není to tak, že bychom si nechali do Česka posílat dřevo ze všech koutů světa, plundrovali pralesy. Pracujeme s tím, co sem docestuje tak jako tak,“ zdůrazňuje Krupa, proč palety kupují v dojezdnosti 50 kilometrů od Prahy. „A všechno to zpracováváme tady, lokálně, ekologicky – jenom tak nám to dává smysl.“
Forbes
COOLna 
Napsat komentář