Rok za rokem plyne
a má láska slaví zrození.
Vzpomínka se vine
jako nitka z jisker v plameni.
Pro sebe jsme žili
měli stejné sny i naděje.
každou hezkou chvíli
tály ledy, kvetly závěje.
Ani nevím kdy si
naše touha našla rozcestí.
Snad jen rozmar čísi
změnil hezký osud v neštěstí.
Když pak žila s jiným
vše mi přišlo jako ruleta.
Cítil jsem se vinným
a šel zapomenout do světa.
Rok za rokem plyne
a má láska slaví zrození.
V náruči mám jiné
ale místo srdce kamení.
Radek František Bičan




Napsat komentář