Situace tuzemských domácností na konci starého a na začátku nového roku připomíná kapitána zámořského škuneru, který pozoruje na obzoru temná mračna, v aktuálním případě ohlášené zvýšení záloh na energie. Námořník si však s úlekem uvědomí, že stojí po kolena ve vodě, protože trup lodi prorazil podmořský útes a dírou se dovnitř valí dravý proud.
V případě domácností to znamená, že zdražuje prakticky všechno.
Koncem roku 2021 na tom Česko nebylo s inflací ještě tak špatně, platilo to ale jen na první pohled. Eurostat Čechům v listopadu vypočetl 4,8 procenta, v rámci Evropy průměrnou hodnotu. Ovšem jak upozornil Český statistický úřad, výsledek by byl o procento vyšší, kdyby vláda Andreje Babiše neodpustila za poslední dva měsíce roku 2020 daň z přidané hodnoty za energie.
A kdyby se už započetlo zdražení, které se v zálohách za elektřinu a plyn ukáže většině domácností v lednu, přibyla by další tři procenta. Sečteno a podtrženo, i bez započtení vyšších cen bytů dosáhne lednová inflace až devíti procent, nejvyšší hodnoty od srpna 1998.
Na otázku, kdo může za rychlé zdražování, i když obvyklí podezřelí, tedy ceny energie a bytů, jsou mimo hru, existuje rychlá odpověď.
Česko stejně jako Litva, Polsko, Maďarsko a další východoevropské země čelilo pandemické krizi mohutným zvyšováním platů, proti období před krizí nejméně o desetinu. Většina těchto peněz zůstala v úsporách, protože v časech koronaviru bývají zavřené obchody. Přebytek peněz na účtech zákazníků pak přesvědčil obchodníky, že mohou bez rizika zdražit a cenovou úroveň na východě opět o něco přiblížit bohatšímu Západu.
Česko se stalo ideálním pokusným králíkem. Obuv, oděvy a restaurace koncem roku zdražovaly nejrychleji v Evropě, alkohol, tabák a vodné jsou na druhém místě. Mimořádně zdražují knihy, nábytek, domácí spotřebiče, počítače, opravy bytů, služby kadeřníků… Srovnání snesou jen země Visegrádu a Pobaltí. Česko má proti nim dočasnou výhodu, že konkurence tuzemských supermarketů brání zdražování potravin.
Finanční situace se výrazně zhorší zvláště pro půl milionu z nich, kteří bydlí v rodinných domech a proti lidem z činžáků platí za energie v průměru dvojnásobnou taxu. V lepším případě jejich poplatky za energie vyrostou zhruba o tři tisíce měsíčně.
S existenčními potížemi může počítat až 200 tisíc rodin s průměrnými příjmy, které nejen bydlí v rodinném domku, ale ještě splácí hypotéku. Po zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou očekávají experti Sociologického ústavu, že se měsíční splátky hypoték běžně zvýší o dva tisíce korun. Téměř milion českých rodin, které podle Eurostatu splácí půjčky na bydlení, tak zažije situaci, jako by se jim energie zdražily dvakrát.
COOLna 
Napsat komentář