COOLna

V České republice se za posledních třicet let snížil počet těch, kteří změnu politického režimu v listopadu 1989 považují za přínosnou. Dva roky po sametové revoluci měl nový demokratický systém téměř tří čtvrteční podporu, v současnosti ho hodnotí pozitivně 58 procent. Čtvrtina respondentů naopak zastává názor, že lepší byla komunistická vláda. Jejich podíl od roku 1991 narostl o 10 procentních bodů.

Na Slovensku se situace zřetelně polarizovala. Narostl sice počet respondentů, kteří současný režim považují za prospěšnější, zároveň ale narostl počet jeho odpůrců. Rovněž v celkovém pohledu jsou postoje Slováků vyhrocenější: 45 příznivců současného režimu proti 40 procentům těch, kteří ho kritizují.

Průzkum ukázal, že největším problémem současné vlády je nedostatečná míra spravedlnosti. Ze sledovaných hodnot ji vnímá pozitivně nejméně dotazovaných. Citlivá otázka rovnosti před soudy je hlavním tématem především na Slovensku, známkou 4 nebo 5 ji ohodnotilo 52 procent respondentů. Pozitivně vnímá spravedlnost veřejných orgánů méně než čtvrtina Slováků.

„Spravedlnost je dlouhodobě vnímána velmi kriticky, lidé mají pocit, že ve společnosti jsou si rovní a rovnější. Toto přesvědčení se ještě prohloubilo po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na jaře 2018. Od té doby se odkrývají případy obrovské politické korupce na nejvyšších místech a tento proces pokračuje dodnes. Ještě jsme se neodrazili ode dna,“ komentovala výsledky výzkumu socioložka Oľga Gyárfášová.

Na Slovensku rovněž přetrvává silný pocit, že existuje značná část privilegovaných obyvatel – situace je však podobná i v Česku. Tomu, že je společnost otevřena všem stejně, věří 36 procent zdejších respondentů. Na Slovensku je to ještě o sedm procent méně.

„Do dat se promítá nejen míra tehdejšího útlaku a nezasloužených privilegií, ale i proces deziluze od devadesátých let do současnosti,“ uvádějí autoři průzkumu.

Omezování lidských práv a svobod bylo počátkem 90. let chápáno jako největší problém tzv. normalizace, s odstupem třiceti let se ale otázka svobody značně proměnila.

Svobodně se aktuálně necítí 30 % obyvatel Česka. I přesto hodnocení míry svobody mezi občany vychází z pozorovaných kategorií nejlépe, pozitivně ji ohodnotilo 43 procent Čechů a 37 procent Slováků.

Pro moderní společnost jsou základním předpokladem svobody silná a nezávislá média. Před rokem 1989 podléhala cenzuře, kterou na území ČSSR vykonával Federální úřad pro tisk a informace.

Za poslední rok však ve světě svoboda tisku značně utrpěla, na vině je především pandemie covidu-19.

Ačkoli je státní cenzura dávno minulou záležitostí, novináři v Česku podle RSF čelí jiným velkým výzvám. Patří mezi ně hrozby médiím veřejné služby od vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace RSF. Podle ní také v zemi „existují obavy ohledně koncentrace vlastnictví médií v rukou několika oligarchů“.

„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ uvádí generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ připomíná Deloire.

Tereza Jindrová