COOLna

V realitě mají ovšem velké podniky tendenci převálcovat ty malé. Velké měřítko se vyplácí vinou výnosů z rozsahu a problematické aplikace ekonomické moci, o které jsme již hovořili. Vyplácí se však i proto, že státní regulace, vycházející z ideologie rovného hracího pole, dopadají zdánlivě stejně na malé jako na velké, ve skutečnosti však deptají mnohem více malé hráče na ekonomických kolbištích.

Uveďme si jako příklad v současné době masově zaváděnou veřejnou politiku elektronické evidence tržeb – EET. Je patrné, že náklady pro malého podnikatele – drobného prodejce či drobného řemeslníka – jsou relativně mnohem vyšší nežli pro velkou firmu. Vedle nákupu vybavení a získání know-how je to i cena údržby a připojení na internet, jež výrazně zvýší náklady, a které mohly znamenat právě ten rozdíl mezi ziskem a ztrátou, bytím a nebytím, jenž nedávno vedl řadu malých podnikatelů k ukončení činnosti. Z hlediska ideálu ekonomické demokracie je EET špatnou veřejnou politikou, protože namísto aby podporovala malé hráče a vyrovnávala tak ekonomickou moc, neúměrně zatěžuje ty malé a tak nerovnováhu ekonomické moci ještě posiluje.

Pokud bychom pochopili ekonomickou demokracii především jako promyšlený systém kontroly ekonomické moci, získalo by naše politické myšlení jinou dimenzi nežli jen tu pravolevou. Ta se pohybuje mezi póly trhu a státu. Přemýšlení v intencích ekonomické demokracie naopak zviditelňuje místní komunity, rozvoj zdola, mikropodnikání, malé a střední podniky a obce, demokratické a sociální podnikání, a obecně rozdílnosti v měřítku a důležitost podpory malých a znevýhodněných ekonomických hráčů. Ano, efektivita je důležitá. Stejně důležité jsou ale zaměstnanost, důstojný život a možnost smysluplné práce. A ty se lépe zachovávají tam, kde se malí hráči na hřišti cíleně zvýhodňují a velcí hráči dobře kontrolují.

Vymáhání daní by se pak logicky soustředilo na velké hráče a jejich daňové ráje. Mezinárodní dohody o volném obchodě, posilující již tak zbytnělou ekonomickou moc nadnárodních korporací, by byly jednoznačně out. Zdanění spekulace, posílení funkcí antimonopolních úřadů i odborů, zastropování zemědělských dotací a odměn výkonných ředitelů by byly naopak in. To není státní socialismus, ale pouhá kontrola ekonomické moci.

Naďa Johanisová