COOLna

Úvodem každého textu o „syndromu nezdravých budov“ SBS je třeba připomenout zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO). Syndrom je totiž nedostatečně medializován, i odborníci – projektanti a hygienici – o něm málo vědí. Již roku 1984 WHO oznámila, že 30 procent obyvatel ve vyspělých zemích trpí nemocí SBS. Následná statistika po roce 2002 signalizovala růst na 60 procent. Jde o jeden z hlavních civilizačních problémů, jehož řešením se zabývá ergonomie, věda o komplexní interakci těla a prostředí.

Syndrom je spojen s nevhodným užíváním moderních technologií a upřednostňováním povrchně atraktivních trendů. Ty přeceňují pohodlí i byznys a stavějí na neschopnosti lidských smyslů nekvalitu moderních interiérů přímo identifikovat.

Pro fungování našeho organismu v technosféře je charakteristické, že jeho receptory „vyvinuté“ pro přírodní typ prostředí nejsou schopny s podporou emocí vnímat kvality prostředí současného. Tělo na ně pak nemůže přínosně reagovat. Organismus odpovídá celkovým oslabením kondice spojeným s bolením hlavy, nesoustředěností, podrážděním očí i dýchacích cest atd. Podněcuje to návazná onemocnění, přičemž ženy trpí SBS více než muži.

Člověk si postupným vývojem vytvořil určitou citlivost smyslů. Nástup technologií v našem prostředí byl však příliš rychlý. Na mnoho podnětů v prostředí, ve kterém dnes žijeme, tak nedokážeme adekvátně reagovat. Co nám technologie pokazily, pokoušejí se trochu napravit.

Jednou z možností jsou dostatečně komplexní měřiče v interiérech, případně brýle rozšířené reality snímající data měřicích systémů. Důsledná náprava ale není reálná. Výsledky měření se nám nabízejí v racionální, emocemi neposílené rovině. Displej přístroje nebolí.

Stejné je to s ochranou těla proti negativním vlivům.

Onemocnění SBS je způsobeno propojením řady vlivů, které samy o sobě nezpůsobí negativní tělesnou reakci. Proto mohou být vyhodnocovány jako nepodstatné. Zpracovat jejich integrované působení není snadné. Vícečetná změna kvalit prostředí představuje vyšší zátěž, která není pouhým součtem podnětů.

Jaké konkrétní faktory syndrom způsobují? Především jde o kvalitu vzduchu, jeho proudění, akustické kvality, osvětlení včetně barevnosti prostředí, možnosti zrakového a dalšího kontaktu s vnějším, zejména přírodním prostředím, dále vibrace a smysly nevnímatelná záření. Negativně přispět může rovněž tvarování nábytku i celého interiéru a organizační možnosti využití prostoru.

V dopravních prostředcích pak hraje roli také charakter jejich pohybu. (Nevolnost v dopravních prostředcích neboli kinetózu je možné v tomto směru považovat za součást syndromu.)

Obecně řečeno jde o vzdalování kvalit interiéru přirozeným kvalitám, na které je lidské tělo nastaveno z původního přírodního prostředí.

Nejtypičtější akustický problém představují u SBS relativně slabé, nepřirozené, déle trvající technické zvuky. Vydávají je třeba ventilátory, servomotory různých přístrojů, vzduchotechnika, kompresory chladniček. Problém spočívá v nepřirozené formě zvuku. Pokud jde o různé brumy o kmitočtu 10–50 Hz, může docházet k přímému ovlivnění činnosti mozku.

Kvalita osvětlení se týká intenzity a chromatičnosti světla, tonálního řešení celku i detailů interiéru, problému oslnění a rušivých světelných odrazů. Důležité jsou i ovladatelnost zastínění, užití tmavých skel i již připomenutý vizuální kontakt s vnějším prostředím. Ten nám poskytuje přirozené signály o místě, kde se nacházíme, denní době, vývoji počasí a v dopravním prostředku o rychlosti a směru pohybu i jejich změnách.

Pokud chybí, je naše vědomí reality narušeno. Je také nutné odstraňovat rozdíly současně vnímatelných zdrojů teplého a studeného světla, které dezorientují naše adaptační systémy. (Každé barvě viditelného světla se dá přiřadit teplota. Většinou se vyjadřuje v kelvinech. Teplé světlo má méně než 3300 K, studené víc než 5000 K. Běžné denní světlo má 5000 K, svíčka asi 1900 K, modrá obloha 12 000 K.)

Ztmavené sklo působí negativně na naši psychiku. Narušuje přirozený vjem exteriéru i při slunečném počasí, natož pak když je pod mrakem. Přispívá k zesílení depresivních stavů. Pro odstínění silného slunečního svitu jsou optimální klasické, ručně ovladatelné pomůcky, které dokážou přizpůsobit různá místa interiéru jedincům s odlišnými potřebami.

Teplota a proudění vzduchu spolu úzce souvisejí. Teplotní komfort různých jedinců při různých činnostech je velmi odlišný a není možné jej unifikovaně vnucovat. Jakéhokoliv teplotního vjemu lze dosáhnout jen samotnou regulací proudění bez chlazení, které přináší zbytečná chemická i biologická rizika a energetickou zátěž. Pravidlem je přizpůsobení se menšině slabších jedinců. Komfort zajistí lokální individuální regulace směru a síly proudění.

Často se diskutuje o škodlivosti různých typů elektromagnetického záření. Méně snadno se prokazuje, když však vezmeme v úvahu jeho frekvence a intenzitu, je jistě vhodné se snažit jej minimalizovat, neboť může spolupůsobit s dalšími faktory.

Nejkomplexnější problém SBS tvoří kvalita ovzduší. Tradičně ji dobře regulovala nedostatečně těsnící okna, pokud dům fungoval ve zdravém prostředí. Dnes, kdy kontaminace přichází z vnějšku i zevnitř, se potýkáme s řadou negativních faktorů najednou.

Jsou mezi nimi například plynné chemické znečištění, prašnost různého typu (včetně nanoznečištění), biologické znečištění (viry, bakterie, plísně, roztoči…), nevhodná vlhkost, jejíž účinky se projevují ve vztahu k dané teplotě a rychlosti prodění vzduchu, nedostatek kyslíku či záporných iontů. Ačkoliv máme k dispozici sofistikované měřicí a čisticí technologie, lepší je spoléhat na odstraňování zdrojů znečistění a jednoduché, ručně prováděné procesy.

Lidovky