Evropské supermarkety se rozhodly, že svou obchodní politiku spojí s klimatickou výchovou a přestanou zákazníkům nabízet brazilské nebo rovnou jihoamerické hovězí maso. Reagují na zprávu americké neziskové organizace Mighty Earth a brazilské Repórter Brasil, že rozsah kácení lesů v Amazonii, ale i v jiných částech země je od roku 2005 rekordní. Na vykácených plochách vznikají pastviny pro dobytek. Řada řetězců chce potrestat největšího zpracovatele a producenta masa, brazilskou firmu JBS. Denně poráží 35 tisíc kusů skotu jen v Brazílii.
Mezi aktivistickými firmami je britský Sainsbury’s, řetězec Lidl v Nizozemsku a nizozemský Ahold Delhaize (v Česku společnost působí pod obchodní značkou marketů Albert). Firmy oznámily, že přestanou prodávat brazilské hovězí maso a výrobky skupiny JBS. Chtějí tím protestovat proti politice „brazilského Trumpa“ Jaira Bolsonara. Zákaz má vstoupit v platnost v následujících týdnech. K bojkotu se přihlásila i belgická pobočka Carrefouru a francouzský řetězec Auchan.
Nico Muzi doufá, že se pod tlakem veřejného mínění – zejména v západní a severní Evropě – přidají i ostatní řetězce v Evropě. Podle neziskového sektoru mají na odlesňování největší prospěch právě producenti hovězího, firmy JBS a Minerva. Kromě Amazonie se hovoří o poškozování savany Cerrado a mokřadů Pantanal.
Podle brazilských novinářů si masný gigant JBS kupuje krávy přes prostředníky pocházející z území, kde došlo k ilegálnímu kácení pralesů. Neprůhledný systém přirovnávají k praní špinavých peněz ve formě hovězího masa. Muzi doufá, že tento krok donutí hlavně brazilské producenty masa brát téma odlesňování vážně.
Vedení JBS se brání tvrzením, že nakupuje skot jen od prověřených farmářů a na deforestaci se nepodílí. Společnost už měla zablokovat na čtrnáct tisíc dodavatelů, kteří porušují její interní předpisy. Firma ale připustila, že je náročné sledovat původ skotu, pokud se mezi farmáři přeprodává. Od roku 2025 by pomocí technologie blockchain měl být dodavatelský řetězec úplně transparentní.
Ochránci přírody tvrdí, že už nyní existuje dostatek technických možností včetně satelitních snímků a lokalizace pomocí GPS, aby skot nepocházel z území, které bylo nedávno odlesněno. Závisí to pouze na odhodlání vedení firem, zda chtějí často nelegální kácení jihoamerických pralesů zastavit. Až osmdesát procent půdy, jež při mýcení lesů vzniká, je přeměněno na pastviny pro dobytek.
Brazilská kosmická agentura INPE uvedla, že se tempo odlesňování v největší jihoamerické ekonomice mezi srpnem 2020 a červencem 2021 meziročně zvýšilo o 22 procent a byla vykácena plocha o rozloze 13 235 kilometrů čtverečních, což je asi šestina rozlohy Česka.
týdeník Hrot
COOLna 
Napsat komentář