COOLna

Oxid dusnatý je rychle pracujícím mediátorem, který v rámci nervového systému přenáší informace od buňky k buňce. Mimo jiné může ovlivňovat i to, jak a kdy migréna propukne a jak se bude vyvíjet. Je produkován několika druhy buněk, chová se tak několika způsoby, které závisí na místě jeho výskytu. Cestuje jen na krátké vzdálenosti a krátkou dobu, dokáže ale odeslat signál do části těla, kde vznikne určitá reakce.

1. Endotel je vnitřní buněčná vrstva arterie, která přenáší krev ze srdce do tkání. Když se oxid dusnatý vytvoří v endotelu, je přenesen z buňky do buňky velice rychle a pohybuje se podél membrány arterie až k buňkám svalů. Oxid dusnatý rozšiřuje cévy uvnitř svalů. Tato reakce reguluje krevní tlak a místo, kudy je krev do těla rozváděna.

2. Oxid dusnatý se tvoří v bílých krvinkách a bojuje proti infekci vyvolané bakteriemi nebo parazity, kteří vyprodukovali velké množství toxinů.

3. Oxid dusnatý je tvořen také mnoha buňkami se signalizačními funkcemi. Pokládají tak základ regulace průběhu některých tělních funkcí (jako je behaviorální a gastrointestinální funkce).

Studie také zmiňují možnou roli oxidu dusnatého ve vývoji tenzní bolesti hlavy.

Stresové reakce

Stres je odvěkou odpovědí těla na život ohrožující situace.

Stresová reakce je u některých lidí známým spouštěčem primárních bolestí hlavy. Stres vyvolává pocit bolesti v centrálním mozku a zvyšuje přenos nervovým mediátorem, který u mnoha lidí vyvolá bolest hlavy. Časem se tak zvyšuje citlivost nervových zakončení, což je proces nazývaný \“natahovací efekt\“. Stres může také zvyšovat intenzitu a délku každé z bolestí hlavy a urychlit proměnu epizodických bolestí v chronické.

Hormonální mechanismy

Stejně jako imunitní reakce, i ta stresová vede k vaskulárním změnám, které mohou vyústit až v migrénu. Stres aktivuje hypotalamus, který vydá pokyn k vylučování různých druhů hormonů do krevního oběhu. Tento pokyn také stimuluje nadledvinu, která uvolňuje do krve hormony jako adrenalin a kortizol. Adrenalin připraví vaše tělo na boj s tím, že zvýší krevní tlak, intenzitu srdečního tepu a výdej energie, zatímco kortizol, který je nazýván primárním stresovým hormonem, začne ze zásob vylučovat cukr do krevního oběhu, zvýší výdej glukózy v mozku a připraví tělo na rychlou obnovu tkání. Během této reakce kortizol také vypne nepotřebné funkce těla, aby ušetřil energii, zeslabí funkce zažívacího a pohlavního systému a zesílí imunitní systém. Jakmile hrozba zmizí, všechny procesy začnou fungovat tak, jak mají. Pokud je stres konstantní složkou vašeho života, mechanismy, které vyvolává, začnou dominovat funkcím vašeho těla.

Histaminová intolerance

Histamin je vasoaktivním aminem (ovlivňuje cévy), který se formuje v těle z aminokyseliny histidinu. Je hromaděn v žírných buňkách, které jsou rozmístěny v tkáních po celém těle. Během imunitní reakce odstartuje histamin řetězec událostí, které v zásadě zapříčiní rozšíření cév, což vede k symptomům jako je bolest hlavy, vyrážka, svědění kůže, ucpání nosu, zalehlým uším či stažení dýchacích cest. V některých případech může tato reakce dospět až do stádia anafylaktického šoku, který může být smrtelný, a proto je při něm potřeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Pro některé lidi je příčinou migrény nebo tenzní bolesti hlavy právě vazodilatace.

Hladina histaminu v těle se může zvyšovat mimo jiné také jeho příjmem z potravy.

Pokud se histamin v těle nahromadí, obvykle se začnou pomalu objevovat symptomy migrény nebo jiných zdravotních problémů. Malé množství histaminu takovou reakci nezpůsobí – záleží na tom, jak má tělo nastaveno jeho unosnou hranici. Pokud ji překročíme, vznikají symptomy, které mohou vyústit v migrénu. Můžete tak kontrolovat vznik migrény nebo bolesti hlavy a uplatnit vliv jídelníčku na zdraví. Některým pacientům pomáhá vyhýbat se pokrmům s vysokou hladinou histaminu, což funguje jako prevence bolesti.