Jak je možné, že se ve 21. století nedokážeme snadno a rychle zbavit něčeho tak miniaturního? Evoluce je veškám nakloněna – na planetě jsou přibližně 100 milionů let. Objev z konce loňského roku dokonce ukázal, že zřejmě řádily už v období křídy na sklonku druhohor. Vše nasvědčuje tomu, že trápily tehdejší opeřené dinosaury, jimž se uhnízdily v peří. Paleontologové to odhalili z nalezených fosilií s pěkně zachovalým prachovým peřím doplněným o velice drobné hmyzí parazity, kterými byly nymfy vší. Nebo tedy spíš pravší, jež se neživily krví, ale kousky peří. Tento druh pojmenovaný Mesophthirus engeli pravděpodobně doprovázel opeřené dinosaury již od samého počátku. A přežil je – i když v obměněné podobě.
Řekněme si na rovinu, že tento bezkřídlý hmyz je značně odolný. A to i přesto, že bez vlasové kštice a zdroje potravy – tedy třeba na kšiltovce či polštáři – uhyne veš dětská kvůli dehydrataci a podchlazení do 24 hodin, čerstvě vylíhlé nymfy dokonce nepřežijí déle než pár minut.
Tudíž panika, opouštění domácnosti a velké prádlo párkrát do týdne po objevení vší jsou vzhledem k zoufalé snaze o zbavení se škůdců sice pochopitelné, ale vcelku zbytečné. Tyto návyky pocházejí pravděpodobně z dob, kdy byla rozšířena veš šatní, jež na rozdíl od vši dětské neboli hlavové dokázala přežít dlouho mimo hostitele a nic než kompletní dezinfekce, nebo spíše dezinsekce, domácnosti nepomohlo.
„Když syn poprvé donesl v první třídě vši, řešila jsem několik měsíců, jak se těch potvor zbavit. Pak mi kamarádka vdaná do zahraničí doporučila hřeben Nit Free Terminator, já mu říkám Kouzelný všiváček. Moc jsem tomu nevěřila, ale co už, zoufalá jsem byla dost. Můj první hřeben byl z Amazonu skoro za pětistovku. Když jsem ho na vyčesání vší a hnid vyzkoušela, málem jsem omdlela. Zázrak. Proč se tohle v Česku taky neprodává?!“ divila se tehdy Kateřina Boušová, která se následně stala dovozcem patentovaného hřebenu z Argentiny, jenž má na zubech speciální mikrospirály, které vyčešou nejen vši, ale dokonce i hnidy.
Vši prý trápily nejen naše prapředky, ale dokonce i opeřené dinosaury. Může jít o stejné druhy vší?
Rozhodně ne. Vši se, třeba na rozdíl od blech, vyznačují vysokou hostitelskou specificitou – to znamená, že jsou velmi úzce vázány na svého hostitele. Lidské vši jsou opravdu jen a jen lidské a nesdílíme je s žádnými dalšími savci, ani se svým psem nebo kočkou, byť by s námi spali v posteli. Druhy nejblíže příbuzné lidským vším nalézáme u lidoopů, tedy u šimpanzů a goril. Výskyt klasických vší u dinosaurů moc pravděpodobný není, protože vši se vyskytují pouze u savců. U ptáků, ale i savců pak nacházíme tzv. všenky, jež mají na rozdíl od vší kousací ústní ústrojí. Vši mají ústrojí bodací, mají velmi tenký sosák, jehož bodnutí je téměř bezbolestné. U dinosaurů jsou ale známé blechy.
Veš šatní dříve přenášela tyfus. Dnes nám od vší žádné onemocnění nehrozí?
Veš šatní v některých oblastech přenáší skvrnitý tyfus i nyní – ale jsou to už jen poslední ohniska v několika nejchudších oblastech Afriky. Naprosto dominantní je v současné době výskyt vši dětské neboli hlavové, a od ní nám skutečně přenos žádného onemocnění nehrozí – pouze pokud si nakažený v důsledku svědění rozškrábe pokožku hlavy, pak existuje riziko zanesení sekundárních bakteriálních infekcí, ale to není přísně vzato přenos. Jinak veš šatní přenáší i další nemoci, jako je zákopová horečka a návratná horečka, ale opět platí, že v současné době se jedná o velmi vzácná onemocnění, jež se na našem území nevyskytují.
Jaký je rozdíl mezí vší šatní a dětskou a jak se podařilo šatní téměř vymýtit?
To je trochu složitější – uvádí se, že jsou to dva druhy, oba striktně přizpůsobené k životu na člověku. Ale ve skutečnosti se jedná o jeden jediný druh se dvěma odlišnými ekotypy, které se velmi málo liší morfologicky – jejich odlišení je i pro odborníky poměrně komplikovanou záležitostí, ale naopak se výrazně liší svojí ekologií. Veš šatní žije na těle, hlavová ve vlasech; šatní přežije dlouhodobě mimo hostitele, hlavová jen několik hodin, apod.
Rovněž se liší fyziologicky, což souvisí i s tím, že přenosu patogenů je schopna pouze veš šatní. Vši šatní vyhovují špatné hygienické podmínky, časté v době válek, migrací, ve věznicích, v zajateckých táborech a podobně, a proto je v dobách míru a v souvislosti se zlepšujícím se hygienickým standardem všude na světě stále vzácnější. Neznamená to ale, že zcela vymizela nebo že by se nemohla za specifických podmínek znovu vrátit. Jen jako zajímavost – existuje ještě třetí lidská veš – a to veš muňka, jež je ale vzhledově dosti odlišná, nic nepřenáší a vzhledem ke své vazbě na pubické ochlupení je v současné době stále vzácnější a hrozí jí vyhubení.
parazitolog doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
COOLna 
Napsat komentář