Jako kluk jsem si myslel, že ten, koho srazil život, musí být slabý. Dělal jsem chybu, ukvapený soud. Nenapadlo mě pozorovat takového člověka dál – i poté, co pod tíhou těžkosti klesl. Přitom to nejdůležitější se dělo právě pak. A já pochopil, že rozhodující v životě není prohrát, ale po prohře se zvednout. Protože ten, kdo padl, potom hledal způsob, jak zase vstát. A kdo hledá, najde. Tak se ten člověk naučil zvedat.
A já fascinován zjistil, že ten, kdo padl a zase se postavil, je silnější než ten, kdo nikdy neprohrál. Že síla nevzniká výhrami, ale prohrami, které překonáme. Že nejinspirativnější lidé jsou ti, kteří PŘIŠLI NA TO, JAK SE NA DNĚ NEVZDAT.
Tohle je jeden z nich. Muž, který řekl: „Lidi, cvičte si mozek. To, jak silné máme myšlenky, ovlivňuje, jaký život potom vedeme.“
Kéž následující článek pomůže všem, kteří někdy zapomínají na slova Hippokrata, nejslavnějšího lékaře starověku: „Lidé by měli vědět, že z mozku, a jedině z něj, povstávají jak potěšení, radosti, smíchy a žerty, tak splíny, bolesti, naštvání a slzy.“ A že můžeme ovlivnit, pro jaký směr se rozhodneme. To, co se nám v životě děje, totiž nikdy není tak důležité jako to, jak o tom přemýšlíme.
Petr Casanova
COOLna 
Napsat komentář