COOLna

Třeba za Rakouska-Uherska byla ryska na teploměru běžně na šestnácti stupních. Postupně ona správná teplota stoupala, což souvisí s dostupností topení a s jakousi nenáročností. Ale obecně platí, že potřeba člověka je pořád stejná, protože my jako biologický druh se příliš neměníme. A tím spíš to platí o lidech žijících v mírném pásmu, kde se střídají čtyři roční období. Byť na sezonnost zapomínáme.

Jak to?
Jsme bohatí. Tam, kde je automatické topení a klimatizace, se rozdíly mezi jarem, létem, podzimem a zimou stírají. A naše těla si odvykají. Třeba už vůbec nejsme zvyklí pracovat v zimě v exteriérech, přitom dřív se venku pracovalo pořád. I v zimě. Problém je i klimatizace, o které se teď mluví mnohem víc v souvislosti s rozdíly teplot uvnitř a venku. Má to však spoustu aspektů. Často o tom mluvíme s manželem, který přednáší o fyzikálních vlivech na zdraví.

Kde všude narážíme na přetopené prostory?
V obchodech, kde v létě zaměstnanci sedí ve svetru, v zimě v tričku. V dopravních prostředcích. Ve škole, na úřadech, v kancelářích. Teď se mluvilo o teplotě ve Spojených státech, měli tam problémy s požáry, výpadky dodávek elektřiny, a tedy i s klimatizacemi. Ty tam jsou řízené na dálku – zvýšili teplotu z 21 stupňů na 23 a lidé s překvapením zjistili, že nemusejí sedět v takovém chladu.

Jsou to střípky, které napovídají, že se nechováme normálně, a vliv to má i na ty, komu je jedno, jak nakládáme s fosilními palivy.

Má přemíra tepla na různých místech různé dopady?
Pokud jde o ty krátkodobé pobyty jako třeba v dopravním prostředku či v obchodě, dá se říct, že se zpotíte a pak vyjdete ven do zimy, což už vám jistě říkala i vaše babička. Na člověka to samozřejmě dopadá individuálně podle toho, na jaké teploty je zvyklý.

Jaké jsou zdravotní aspekty přetápění?
Nejsem doktor, ale přetápění může souviset i s epidemií obezity, jež doléhá na západní svět. Je daná mimo jiné i tím, že dřív se člověk vykrmoval na zimu. Ta teď ale pořád nepřichází a my se přitom neustále vykrmujeme. Studie ukazují, že snížíte-li interiérové teploty, člověku se rozběhne takzvaný zimní metabolismus, který je rychlejší.

Jaké jsou tedy benefity nižších teplot?
Už jsem zmínila zrychlení metabolismu. Je to také zdravější, protože nedýcháte tak suchý vzduch, ve kterém se dle studií daleko lépe udržují viry, kapénky. Studie z USA kupříkladu poukazují na to, jak to mnohdy vypadá v domácnosti během chřipkové epidemie, když nevětráte, což je i s ohledem na probíhající pandemii koronaviru dobré vědět. Když máte doma dobrou vlhkost, vnitřní prostředí je hygienicky bezpečnější. A můžete mít samozřejmě také dobrý pocit vzhledem k těm fosilním palivům.

Ale špatně asi je i to, když jsou teploty příliš nízko. Nebo snad ne?
Jasně, to je záležitost té energetické chudoby, člověk nemá doma zmrznout. Starší jedinec potřebuje víc topit, protože má horší metabolismus a méně se hýbe.

Stranou nesmíme nechat životní prostředí. Jak se přetápění podepisuje na něm?
Budovy na území států Evropské unie, tedy domácnosti, nemocnice, školy, administrativní budovy, radnice a další, jsou zodpovědné za čtyřicet procent emisí. Samotné domácnosti pak za čtvrtinu emisí, topí se ovšem ve všech budovách, čili všude lidé požadují teploty, na které jsou zvyklí. Co se ale týče těch domácností, pak je podíl topení a ohřívání vody na celkové spotřeba běžně osmdesát procent, tedy čtyři pětiny.

U pasivních domů je to samozřejmě jinak, protopí se tam sedmkrát až desetkrát méně než v domě obyčejném.

Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica