COOLna

Jen v posledním půlroce potvrdil Nejvyšší správní soud české části řetězce Lidl s ročním obratem 63 miliard korun pět pokut v celkové výši skoro tři miliony. Nejvyšší milionovou potvrdil před dvěma týdny, a to za celkem šest prohřešků. Nejzávažnějším byl prodej sušených plodů kustovnice čínské, v nichž laboratoř nalezla jedovatý pesticid karbofuran.

V dalších případech kontroly zjistily, že v prodávaných výrobcích je jiné množství masa nebo tuku, než je uvedeno na obalu. Jindy zase na etiketách chyběl seznam alergenů a kontroloři v obchodech nalezli i prošlé a zkažené zboží. Lidl nálezy inspektorů nezpochybňuje. Zdůrazňuje ale, že jsou to často pochybení jeho dodavatelů. A přestože dodávané výrobky nechává analyzovat v laboratořích, nedokáže všechny nevyhovující zachytit. Po inspekci žádá, aby pokutu rozpočítala podle jednotlivých prohřešků.

Česká zemědělská a potravinářská inspekce to odmítá s odůvodněním, že to nejde. Pokuty totiž podle ní nejsou nikdy prostým součtem. „Soudy opakovaně potvrzují naši praxi v oblasti nedělení pokut jako správnou,“ poukazuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Taková praxe obchodnímu řetězci nevyjeví, jaká část pokuty připadá na jednotlivé přestupky. „Stát trestá naši společnost za kvalitu výrobků, ale zároveň kvůli své rozhodovací praxi a nastavené legislativě znemožňuje tuto kvalitu vymáhat u našich dodavatelů,“ říká mluvčí českého Lidlu Tomáš Myler. „Bez toho, aby obchodní řetězec přesně znal část sankce, která dopadá na konkrétního dodavatele, nemůže po nich uložené finanční sankce vymáhat.“

Lidl se proto obrátil na soud a požadoval, aby jak Česká zemědělská a potravinářská inspekce, tak Ústřední veterinární správa vytýkané prohřešky „oceňovaly“ samostatně. Neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Ten dal za pravdu potravinářské inspekci, že vyčíslení všech hledisek, která rozhodovala o výši pokuty, by bylo obtížně proveditelné.

„Konečná výměra sankce totiž není výsledkem úvah o každém relevantním hledisku zvlášť, nýbrž o všech v jejich vzájemné souvislosti,“ zopakoval v uvedeném posledním verdiktu před dvěma týdny Nejvyšší správní soud. A poukázal na takzvanou absorpční zásadu, kterou se udělování uvedených pokut řídí – za základ se vezme nejzávažnější prohřešek a k němu se jako přitěžující okolnosti připočítají další.

„Správní orgány uložily úhrnnou pokutu za nejzávažnější přestupek, přičemž při určení její výše přihlédly k tomu, že se stěžovatelka dopustila více přestupků v souběhu. Míru, kterou se na výši pokuty podílely jednotlivé sbíhající se delikty, nevyčíslily, nicméně k tomu ani nebyly povinny,“ konstatoval Nejvyšší správní soud, který požadavek Lidlu označil za snahu přehodit důkazní břemeno v případných sporech se svými dodavateli na správní orgány. „Nic na tom nemění skutečnost, že některé správní orgány takovou praxi přijaly,“ podotkl soud.

Hospodářské noviny