V troskách jsou naše mezilidské vztahy. A lidské vztahy jsou alfou a omegou všeho. Důvěra, respekt vůči nařízením, která je pro společnost potřeba dodržovat. Ale jak se říká, ryba smrdí od hlavy. A ta naše hlava, ta smrdí způsobem, že nemůže smrdět víc. Výsledkem je, že lidé nemají důvěru. Nemají potřebu cokoliv respektovat a chovají se k sobě a ke státu tak, jak se chovají. Je to totální rozklad. Takže já si myslím, že jedna z věcí, na které bychom měli velmi zapracovat, je obnovit důvěru v autority. Vůbec najít autority, které si důvěru zaslouží a které se pokusí o morální obrodu státu, která dostala velký políček. Úpadek morálky naší společnosti podle mého názoru započal už v době, kdy nás pan prezident Beneš odevzdal v rámci okupace Německu. Nesoudím, ale tam si myslím, že se začal charakter lidí zásadně kazit.
A teď máme v čele státu člověka, který nerespektuje vůbec nic, všechno je mu jedno, ze všeho se vylže. A lidé ho v tom následují!
Velmi by nám také pomohlo, kdybychom se přestali snažit být ve všem nejlepší. Stačilo by zaměřit se na věci, které umíme a které umíme dobře. Do toho bychom jako stát měli investovat co nejvíc energie a úsilí a pokračovat v této tradici.
Kde se k tomu Česká republika může inspirovat?
Všude! Ne, že by Česká republika byla tak špatná, tak to nemyslím. Ale všude je chleba o dvou kůrkách, všude je něco dobrého i špatného. Mně se například v Americe líbilo to, že jakmile se tam objeví talent (na cokoliv), tak mu dají zelenou! Řeknou si, tak my se s ním svezeme, jeho úspěch potáhne i nás! Budeme díky němu lepší, úspěšnější a vyděláme víc peněz.
U nás to takhle ale nefunguje. Když se u nás objeví talent, tak v něm ostatní hned vidí konkurenci, kterou je potřeba co nejdříve zašlapat, aby se snad neukázalo, že my jsme blbci a on je v něčem lepší. Tohle dušení lidí, kteří mohli něco dokázat, stále přetrvává a je šílené.
Dr. rer. nat. Leoš Valášek, DSc.




Napsat komentář