COOLna

Letos v červnu americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oznámil schválení léku Aduhelm. Mnozí vědci nad tím kroutí hlavou, výsledky léčby prý nejsou přesvědčivé. „Lék v průměru zpomalí průběh nemoci o 30 %. Ale u třetiny pacientů může způsobit otok mozku a také krvácení do mozku,“ shrnuje Martin Tolar, český neurolog působící v USA.

Zakladatel biotechnologické firmy Alzheon, jejíž pilulka proti alzheimeru vstoupila do závěrečné 3. fáze klinických studií, je přesto přesvědčen, že jde o historický průlom, který urychlí vývoj dalších léků na tuto nemoc.

A na tyto toxiny cílí protilátky?
Přesně tak. Jenže protilátky nejsou pro oligomery dostatečně selektivní a vážou se i na amyloidové plaky, které se netvoří jenom v mozkové hmotě, ale i v cévách. Odtud se tyto infuzně podávané protilátky také odplavují. Tento plak si představte jako jakýsi strup, který když se strhne, vznikne v cévě díra. Proto potom dochází ke krvácení do mozku a k jeho otoku. Tento nežádoucí efekt mají momentálně všechny vyvíjené léky postavené na principu protilátek.

Když to tedy shrnu, FDA schválila lék, který „tak trochu“ funguje, ale zhruba třetině pacientů může způsobit zdravotní komplikace?
Ano. A u skupiny pacientů s rizikovým faktorem mutace v genu APOE4 je riziko vedlejších účinků dokonce přes 40 procent. (Mutace apolipoproteinu E4, zkráceně APOE4, je spojena nejen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, ale i Alzheimerovy choroby. Důvodem je méně účinný systém odstraňování beta-amyloidů z mozku. Tento typ mutace mají téměř dvě třetiny lidí s Alzheimerovou nemocí. Ti mají nejen výrazně vyšší riziko vzniku choroby, ale také se u nich projeví mnohem dříve. Pacienti s jedním genem APOE4 dostanou nemoc o několik let dříve než zbytek populace, lidé se dvěma kopiemi tohoto genu dokonce až o 10 let dříve.)

Další kontroverzí je fakt, že firma Biogen, z jejíchž laboratoří lék přišel, zastavila klinické studie předčasně. To znamená, že zhruba 40 % lidí nedokončilo žádnou ze 3. fáze klinických studií. Navíc jen jedna z těchto studií skončila pozitivně, tedy prokázala klinický efekt. Data pro Aduhelm tedy byla daleko od toho, co FDA normálně pro povolení léku vyžaduje. Běžně jsou k tomu potřeba dvě správně postavené a dokončené studie s pozitivním a statisticky signifikantním výsledkem. FDA lék povolila navzdory doporučení nezávislého panelu expertů, kteří byli proti.

Jak tedy FDA, jež má být jakousi bariérou a chránit lidi před léky, které by jim mohly ublížit, schválení léků odůvodnila?
Regulátoři použili k povolení nové zobrazovací metody na plaky. Navíc si prostudovali výsledky podobných klinických studií a na jejich základě usoudili, že uvedený přístup funguje. (V současné době totiž běží pět výzkumných programů na amyloid, zaměřených na vývoj léku proti Alzheimerově nemoci. Tři z toho mají zatím pozitivní klinická data. Čtyři z těchto programů jsou postaveny na podávání protilátek infuzí, ten pátý na podávání tabletek, pozn. red.) Další kontroverzní problém je, jakým způsobem FDA popsala fungování léku, jeho efektivitu i bezpečnost, tedy vymezení, pro jaké spektrum pacientů by byl lék vhodný. To vše nebylo zpočátku dostatečně podrobně vysvětlené na to, aby byli lékaři schopní lék předepisovat a používat. Až později byly tyto informace upravené ze strany regulátorů.

Proč byl tedy lék nakonec povolený?
Jedním z důvodů jistě je, že nový lék na Alzheimerovu nemoc se hledá už téměř dvacet let a je obrovská potřeba nové a efektivní léčby. V tom tedy Aduhelm skutečně znamená historický pokrok a průlom v léčbě.

Takže v tom rozhodnutí hrála roli i určitá netrpělivost a společenská poptávka?
Ano, do jisté míry šlo i o společenské a politické rozhodnutí. To, že jde o lék, který není úplně perfektní, je jedna věc. Léčiv, co mají nějaké vedlejší účinky, případně nezabírají na všechny pacienty, máme celou řadu. Chybějí však data, jež jsou pro normální legalizaci léku potřeba. Proč FDA za těchto okolností tento lék schválila, je teď v Americe předmětem vyšetřování, což je samozřejmě správné. Nicméně vedlejším produktem této legalizace je i skutečnost, že FDA prostudovala všechny programy a konstatovala, že princip, na němž vyvíjené léky ovlivňují Alzheimerovu nemoc, funguje.

Takže to má i svá pozitiva?
Samozřejmě. Řekl bych to takhle: v historii bylo již několik případů, například u léků na HIV/AIDS, ale i u jiných nemocí, kdy byl povolen nějaký lék za třeba ne úplně splněných standardních podmínek regulátorů, což ve výsledku významně pomohlo vývoji dalších léčiv na dané choroby. Díky tomu totiž neuvěřitelně vzrostl zájem odborné veřejnosti a farmaceutického průmyslu o tuto problematiku. Tím se zvedla i stavidla pro tok finančních prostředků nezbytných pro další vývoj. A události posledního měsíce dokazují, že přesně to se stalo i teď v případě vývoje léků na Alzheimerovu nemoc.

MUDr. Martin Tolar , Ph.D.