COOLna

Lidský mozek se vyvíjí v čase dětství a dospívání, plně pak dozrává ve věku kolem pětadvaceti let. „Dospělý a adolescentní mozek fungují trochu odlišně. Dospělý člověk při uvažování zapojuje čelní – frontální – laloky, tedy využívá úsudku, zkušeností a dokáže domýšlet důsledky svého konání,“ vysvětluje docent MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. To dospívající mozek je mnohem více ovlivňován emočními okruhy.

Vzhledem k tomu, že spoje mezi „emočním“ a „racionálním“ mozkem nejsou ještě plně stabilní, mohou převažovat chvilkové emoce. „Proto mladý člověk někdy neumí vysvětlit, proč se v dané situaci rozhodl zrovna takto. S určitou nadsázkou lze stav shrnout: dospívající mozek stejnou měrou myslí i cítí,“ upřesňuje Rusina. Nabízí se otázka, zda je skutečné u každého člověka mozek v dokonalé kondici – bez ohledu na kvalitu v něm vznikajícího obsahu – právě kolem pětadvacátého roku.

„Během dospívání je při svém zrání lidský mozek do určité míry křehký, zranitelný – rizikové mohou být stresové faktory v běžném životě, užívání drog, alkoholu nebo konfliktní vztahy s okolím,“ naznačuje odborník s tím, že objem mozku se snižuje s rostoucím věkem o pět procent v každém desetiletí po 40. roce života, proces zrychluje po 70. roce života. Důvod? „Podkladem té atrofie může být snižování velikosti neuronů a úbytek synapsí, nemusí se vždy nutně jednat o úbytek neuronů,“ připomíná neurolog.

Mozek je složen z více částí – stručně naznačeno ho tvoří kmen, podkorové oblasti v hloubce hemisfér, limbický systém a šedá kůra mozková. Všechny jsou důležité, ale všechny se i opotřebovávají. Která nejvíc? „Asi třetina lidí má ve stáří potíže s deklarativní pamětí; tedy s fakty a událostmi, které si mozek uložil a měl by si je dokázat vybavit. Na druhou stranu je pětina sedmdesátníků schopna skórovat v kognitivních testech stejně dobře jako dvacátníci,“ dodává neurolog.

Jaké jsou hlavní změny, k nimž při stárnutí v dochází? Atrofie (zmenšování objemu) mozkové kůry převažuje v hipokampech (oblastech důležitých pro dlouhodobou paměť) a čelních lalocích, začíná mezi 60. a 70. rokem. Změny nastávají i v bílé hmotě (myelinizovaná vlákna spojená do drah, což jsou svazky dlouhých vláken přenášející vzruchy mezi neurony) a ty mají za následek zpomalení myšlení, úsudku i snížení kognitivního výkonu.

„Dochází i k úbytku neurotransmiterů – přesněji přenašečů signálu mezi neurony (jde především o acetylcholin, serotonin, dopamin či noradrenalin) – což vede ke zhoršení paměti a kognice, ale i k vyššímu riziku deprese,“ varuje odborník.

Kvalitu mozkové činnosti neovlivňuje jen věk, ale i životní styl, stravovací návyky, zlozvyky. „Velkou roli hraje životospráva a výživa. Nadměrný příjem sacharidů a kalorií je rizikovým faktorem pro rozvoj kognitivních obtíží a ve stáří může zvyšovat možný rozvoj Alzheimerovy nemoci,“ konstatuje Robert Rusina a připomíná, že prospěšná pro mozek se ukazuje středomořská dieta s dostatkem zeleniny a nenasycených mastných kyselin.

„Rozhodně je přínosná pravidelná tělesná aktivita a pohyb, s pozitivním působením na hustotu neuronů, synapsí a bílou hmotu mozkovou. Velmi doporučuji psychickou aktivitu, zájem o okolní dění, pravidelné sociální kontakty a aktivity, které prokazatelně zvyšují kognitivní rezervu,“ jsou slova odborníka.

„S rostoucím věkem dochází k určitým změnám v myšlení,“ tvrdí neurolog. „Starší lidé obtížněji hledají některá slova, hůře si vybavují jména, méně se jim daří vykonávat komplexnější činnosti současně a je pro ně náročnější udržet cílenou pozornost. Na druhou stranu stáří přináší i pozitivní změny! Ve srovnání s mladšími lze u starších pozorovat bohatší slovní zásobu, lepší chápání významu slov a textu, starší též těží ze znalostí a zkušeností, jež v životě nahromadili.“