COOLna

Naše tělo hostí pestrou sbírku „hodných“ a „zlých“ mikrobů. Společně tvoří takzvaný mikrobiom, který spolurozhoduje o sklonech k obezitě, depresím nebo alergiím. Ovlivňuje ale také naše sportovní výkony, a dokonce i to, jak zvládneme léčbu zhoubného nádoru. Skladba mikrobiomu se odvíjí od toho, jaké mikroby nabereme z okolí, a od dědičných vloh, jejichž prostřednictvím nastaví lidské tělo mikrobům životní podmínky. Poruchy mikrobiomu umíme léčit, třeba ty vyvolané například antibiotiky zaháníme užíváním speciálních bakteriálních kultur čili probiotik.

Svůj mikrobiom mají i rostliny. Viry, bakterie a plísně sídlí na listech, na kořenech, a pronikají dokonce i do jejich nitra. Mikroflóra chrání listy před nákazou a kořenům pomáhá s příjmem živin. Tým vedený Maggie Wagnerovou z University of Kansas vloni odhalil překvapivý podíl mikrobů na takzvaném hybridizačním efektu, který zajišťuje křížencům vyšší životaschopnost a intenzivnější růst, než jakého jsme svědky u „čistokrevných“ rodičovských rostlin. Jako jeden z prvních popsal hybridizační efekt už Charles Darwin a generace jeho následovníků hledaly tajemství zdatnosti kříženců v jejich „namíchané“ dědičné informaci. Wagnerová a spol. publikovali ve vědeckém časopise New Phytologist důkazy o tom, že hybridi kukuřice vděčí za svůj zdatný růst mikrobiomu, kterým se dramaticky liší od svých nekřížených rodičů. Vědci doufali, že donutí nekříženou kukuřici k intenzivnímu růstu jen tím, že na ni nasadí mikrobiom získaný od hybridů. Nejnovější studie týmu Maggie Wagnerové publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences ale ukázala, že mikroby poutají s rostlinami mnohem komplikovanější vazby, než se zdálo. Mnohé nasvědčuje tomu, že kříženci rostou normálně a nekřížené rostliny jsou naopak svým mikrobiomem brzděny v růstu.

Snad je to tím, že mikrobiom nutí nekřížené rostliny k přehnané reakci na neškodné mikroby v půdě a ty si tím přetěžují organismus. Možná chybí nekříženým rostlinám v mikrobiomu „hodné“ bakterie a nejsou dostatečně chráněny před vpádem „zlých“ mikrobů. Mohou tak trpět podobnými problémy jako lidé, například jako když se imunitní systém alergiků přehnaně brání proti neškodným podnětům.

Víkend HN