COOLna

Poté, co byla počátkem tohoto roku snížena základní sazba na 15 procent, přičemž lidé s příjmy nad stropem čtyřnásobku průměrné mzdy odvádějí 23 procent, se letos vybere od bohatých méně. Jediný, koho by změna daní mohla zabolet, jsou vysokopříjmoví podnikatelé a rentiéři. Ti však mají obezličky, jak se dopadům vyšší daně vyhnout.

Finanční správa upozorňuje, že celkový výběr solidární daně byl vyšší, protože číslo nezahrnuje vysokopříjmové zaměstnance, kteří sami nepodávali daňové přiznání. Kolik zaplatili na solidární, stát neví. „Údaje nejsou individualizované, ale podávané souhrnně zaměstnavatelem,“ vysvětlilo Generální finanční ředitelství.

Daňový veletoč odcházející vlády připraví státní pokladnu o ohromující částku. A to i když v posledních letech příjmy ze solidární daně začaly klesat, protože limit pro její placení rostl rychleji než příjmy bohatých.

Jak uvádí ministerstvo financí ve svém posledním dokumentu Fiskální výhled České republiky za listopad, letos se kvůli tomu meziročně propadne výnos daně z příjmů fyzických osob o 28,3 procenta. „Za ním stojí snížení efektivní sazby daně s odhadovaným dopadem na veřejné finance ve výši 99 miliard korun,“ píše se v dokumentu.

A výpadek se ještě navýší příští rok, konkrétně o 12,3 miliardy korun. Důvodem je další zvýšení daňové slevy na poplatníka o tři tisíce korun ročně.

Think-tank IDEA, který je součástí Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, ve své studii loni spočítal, že z daňových změn budou profitovat nejvíce lidé s nejvyššími příjmy. Pětina zaměstnanců s nejvyššími mzdami získá na čisté mzdě přes tři tisíce korun měsíčně (přes 36 tisíc ročně). Naopak pětina lidí s nejnižšími příjmy získá 274 korun (3 200 Kč ročně). Na výpadku, který změna daní způsobí, se nejbohatší budou podílet z jedné čtvrtiny. Naopak pohoršit by si mohli někteří podnikatelé s příjmy nad stropem, poněvadž se jim zdanění zvedne o procento na 23 procent. Těch je ale mezi vysokopříjmovými menšina. „Toto jednoprocentní navýšení nemůže pokrýt výpadek daně u zaměstnanců,“ upozorňuje Petr Frisch z poradenské společnosti Pro Factum Consulting.

Novinkou je od letoška také to, že se zvýšená sazba pro bohaté dotkne i takzvaných pasivních příjmů. Započítávat se budou příjmy z pronájmu nemovitosti nebo z kapitálového majetku, a pokud součet překročí strop, přijde na řadu daň 23 procent. Dosavadní solidární daň se týkala pouze příjmů ze zaměstnání a z podnikání. „To může u mnohých poplatníků znamenat znatelně vyšší daňovou zátěž,“ soudí Jan Kašpar, daňový poradce ze skupiny KODAP.

Poslední kategorie bohatých poplatníků jsou ti, kteří vydělali na prodeji firemního podílu, cenných papírů či nemovitosti. A také oni s velkou pravděpodobností uniknou zvýšené sazbě daně.

„V této kategorii je drtivá většina příjmů osvobozena z důvodu časového testu,“ vysvětluje Frisch. Odhaduje, že lidé budou prodej společností, cenných papírů nebo nemovitostí odkládat o rok či dva, prostě až do okamžiku, kdy uplyne doba potřebná pro osvobození takového příjmu od daně. U cenných papírů jsou to tři roky, u podílu ve firmě pět let a u nemovitosti k bydlení deset let.

Osvobození se týká i těch, kterým majetek spadl do klína díky dědictví či daru. Zpravidla k tomu dochází mezi příbuznými a u nich je ze zákona tento příjem osvobozen.

Výjimkou z nové vyšší sazby jsou některé příjmy z kapitálového majetku, které podléhají speciální sazbě daně 15 procent. „Typicky dividendy z držby akcií. Ale i úroky ze spořicích účtů v bankách, termínovaných vkladů, z dluhopisů, …“ uvádí Frisch. Progrese se naopak může vztahovat na úroky z půjčky, kdy poplatník půjčí peníze své společnosti či jiné fyzické osobě, nebo úroky ze směnek. Takových výnosů ale daňoví specialisté v praxi moc nevidí.