Archetypy si často vybíráme podle toho, čím sami chceme být. Mnohem důležitější je ale druhá dimenze: co slibujeme svým zákazníkům.
Hrdinské značky dělají hrdiny z těch, kdo u nich nakupují. Hledačské značky pomáhají svým zákazníkům objevovat, vládcovské převzít kontrolu nad situací. A ty s archetypem Neviňátka učí své klienty důvěřovat a vidět věci z té lepší stránky.
Každý archetyp nám v něčem pomáhá a něčeho jiného nás naopak zbavuje.

Každý z nás je originál. Jsme jedinečným souhrnem vlastností, dovedností a schopností. Jak to ale sdělit zákazníkům, aby nás napříč různými kanály i nástroji vnímali jako jeden souvislý celek?
Právě v tom vidím velký přínos archetypů a typologií obecně. Pomáhají nám sjednotit první dojem a sdělení, která sdělujeme racionálně, propojit s těmi, která vysíláme podprahově, prostřednictvím intuice a emocí.
Jak to udělat prakticky? Vyberte si skutečnou, filmovou či románovou postavu, která pro vás symbolizuje daný archetyp. A ptejte se, jak by v dané situaci jednala nebo volila ona.
Základním archetypem webmasterů, grafiků a copywriterů je Tvůrce. Terapeuti a maséři se přirozeně nacházejí v Pečovateli. Učitele a lektory láká Mudrc. A pro oblast koučinku, který z principu přináší změnu a transformaci, je zase oborovým archetypem Kouzelník.
Problém je v tom, že takhle uchopený archetyp nestačí ani k účinné komunikaci se zákazníky, ani k odlišení od konkurence. Proto dává smysl kromě primárního archetypu vpustit do hry ještě druhý, sekundární. Jejich spojením vznikne to, co designérka Cerries Mooney nazývá archetypal blend (archetypální směs).
Přidávat do mixu další archetypy už ale nedává smysl. Snažit se spojit vlastnosti tří a více charakterů do konzistentního obrazu vám do budování značky vnese spíš rozhodovací paralýzu a nadělá víc škody než užitku.
Magdalena Čevelová




Napsat komentář