COOLna

Když v Evropské komisi přišli na nápad využít k plánované úspoře energií cestu zvyšování energetické účinnosti, většina odborníků z oboru vytápění tento počin s povděkem kvitovala. Zaplať pánbůh, konečně trefa do černého. Co ovšem odhalily následné kroky? Úředníci jsou schopni pod pojem energetická účinnost zahrnout prakticky všechno, co se jim aktuálně hodí do krámu. A tak se v zájmu zvýšení energetické účinnosti začalo masivně podporovat zateplování domů. Předpokládám, že na tomto místě si každý položí otázku, co je na tom špatně. Vysvětlím.

Pokud chceme nazývat věci pravými jmény, tak energetická účinnost je podíl potřeby energie k spotřebě energie. Fyzikálním výpočtem zjistíme, že k zajištění požadované teploty v objektu bylo potřeba 60 GJ tepla. Z vyúčtování je ale patrné, že ve skutečnosti bylo dodáno, a tedy spotřebováno 100 GJ. Dosáhli jsme tak tristní energetické účinnosti ve výši 60 % (potřeba 60 GJ ÷ spotřeba 100 GJ). A stojíme před úkolem účinnost zvýšit.

Zateplení redukuje potřebu tepla, protože mu postaví do cesty kvalitnější izolaci obvodových konstrukcí. Nemá ale žádný vliv na množství tepla dodávané otopnou soustavou. Ta, jak je zřejmé z dosavadní nízké účinnosti, nemá v pořádku výkonovou regulaci, a není důvod si myslet, že polystyrén na fasádě tuto skutečnost nějak změní. Potřeba i spotřeba tedy po zateplení klesnou kupříkladu o 20 GJ. A jaká bude nová hodnota energetické účinnosti?

Světe div se, nižší, protože potřeba 40 GJ ÷ spotřeba 80 GJ dává výsledek 50 %. Zateplování bez dalších opatření zaměřených na vyšší efektivitu vytápění sice snižuje energetickou náročnost (tepla se spotřebuje méně), ale současně snižuje i energetickou účinnost (podíl zbytečně dodaného tepla vzrostl).

Kupodivu se všichni zúčastnění tváří, že jsou spokojeni, ačkoliv v žádném případě nejde o win-win řešení. Majitelé domů spotřebují sice méně tepla, ale ve finále platí více, protože nejbližších 15 či 20 let budou splácet investici do zateplení. Tady bych vítěze rozhodně nehledal. Zato další tři strany nemají důvod k nespokojenosti. Výrobci stavebních materiálů a stavební firmy mají práci (a proto lobbují za další podporu zateplování). Dodavatelům tepla sice mírně klesla výroba (mimochodem daleko méně, než zastánci zateplování slibovali), ale ERÚ jim posvětí kompenzaci ve formě zvýšení cen tepla.

A stát? Ten může v EU vykázat dílčí snížení spotřeby energií. Jak známo, na náklady a efektivitu vynaložených prostředků při tom nekouká. Zato na lid je přísný, tak mu vzkáže, že má energií ještě víc šetřit.

A přitom pro dosažení vyššího efektu stačilo jen za zlomek ceny doplnit a seřídit výkonovou regulaci. Potřeba by zůstala stejná (60 GJ), ale klesla by spotřeba (ze 100 GJ klidně na 70 GJ). Takže energetická účinnost by vzrostla na 86 % a náročnost klesla o 30 GJ. Proč ale věci dělat jednoduše, když to jde složitě?