COOLna

Globální kolaps současné civilizace je stále pravděpodobnější, protože se zvyšuje „sociopolitická složitost“ společnosti, tvrdí Globální institut pro udržitelnost, výzkumná instituce na britské Anglia Ruskin University v Cambridgi. Nejodolnějšími místy pro přežití jsou ostrovní státy Nový Zéland, Island, Spojené království a Irsko.

Odborníci posuzovali potravinovou bezpečnost, tedy schopnost produkovat potraviny pro své vlastní obyvatelstvo, ochranu hranice před masovou migrací a bezpečnost dodávek elektrické energie. S přihlédnutím ke klimatické hrozbě mají nejlépe odolávat budoucím rizikům právě ostrovní státy v mírném pásmu s nižší hustotou obyvatelstva.

Autoři studie také přinášejí recept, jak mohou jednotlivé země svoji odolnost v následujících letech zvýšit. Například v sektoru potravinářství by měly budovat volné kapacity pro případ kolapsu globalizované ekonomiky. Stejný předpoklad platí i pro energetickou bezpečnost. Čím více musejí ekonomiky dovážet zdroje pro výrobu energií, tím více jsou zranitelné. Dalším klíčovým faktorem je schopnost bránit své hranice před nežádoucí migrací, kde mají výhodu menší ostrovní státy.

I proto se z Nového Zélandu stává oblíbené útočiště západních miliardářů.

Světu podle studie zveřejněné v časopise Sustainability hrozí stále větší nebezpečí kvůli možnému finančnímu kolapsu, dopadům klimatické krize, ničení přírody a závažnějším pandemiím, než je covid-19, případně kombinacím výše zmíněného. Dalším rizikovým faktorem je i nárůst světové populace. „Odborná literatura vykresluje obraz lidské civilizace, jež se nachází v nebezpečném stavu. Rizika stoupají v mnoha sférách lidského konání,“ uvedli Aled Jones a Nick King.

Nový Zéland jako „záchranný člun před kolapsem civilizace“ má výhodu v tom, že disponuje geotermální a vodní energií, má dostatek zemědělské půdy a nízkou hustotu obyvatelstva. Ředitel Globálního institutu pro udržitelnost Jones varoval, že v posledních letech došlo k výrazným negativním globálním fenoménům, jako je ohrožení produkce potravin, finanční krize a pandemie covidu.

Pokud by k nim došlo v průběhu jednoho roku, což není vyloučené, dopady na celosvětovou ekonomiku by byly daleko horší. „Měli jsme štěstí, že se to nestalo současně,“ zdůraznil. I proto je podle něj důležité, aby byly jednotlivé státy na tyto hrozby připraveny. Pandemie čínské chřipky ukázala, že některé státy dokážou velmi rychle jednat, pokud je to potřeba. Například tím, že uzavřou své hranice. Vlády ale musí vytvořit do budoucna dostatek volných kapacit, pokud by k nějakému druhu kolapsu došlo nečekaně rychle.

týdeník Hrot