COOLna

Paradoxně dneska vstupují do manželství vzdělanější a ekonomicky zajištěnější ženy, které potřebují ochranná křídla manželství méně než ženy méně vzdělané a méně ekonomicky samostatné. Ženy z nejslabších sociálních vrstev se také méně vdávají proto, že se nechtějí starat o nezaměstnané muže. Úplně jim stačí starost o sebe a o děti.

Ve svém twitterovém příspěvku jste zmínila, že řešíte problém klientky, která odešla od přítele po 15 letech, dvou dětech a z domu, který spolu postavili. Hypotéka i dům byla napsaná na jméno muže, takže paní odchází jen s dětmi a bez peněz. Můžete příběh trošku více přiblížit?Tento případ, který jsem popsala, je velmi častý. Žena naváže vztah s mužem, pořídí si děti a do rodinného rozpočtu přináší výrazně menší částku, a to třeba proto, že je po delší dobu na rodičovské dovolené. Žena všechny peníze, které dostane, použije na nákup potravin či hygienických prostředků a to vše se v rodině spotřebuje, žádná trvalá hodnota v movitých věcech v domácnosti nezůstane. Větší obnos peněz dostává muž, který má vše uložené na svém bankovním účtu. Pokud dvojice není sezdaná, tak peníze, které muž dostává, jsou jenom jeho, stejně jako prostředky, které obdrží žena, patří jen jí.

Pokud se dvojice rozhodne, že něco koupí, třeba sedačku nebo televizi za dvacet tisíc, tak může deset tisíc vložit muž a deset tisíc žena ze svého příjmu a budou mít televizi v podílovém spoluvlastnictví a každý ji bude vlastnit z 50 procent. Pokud by se rozešli, dohodnou se, jeden si vezme televizi a druhý toho druhého vyplatí. Jenže pokud mají děti a odlišnou výši příjmu, tak takhle to neprobíhá.

Jak to myslíte?
Žena ze svého příjmu hradí například jídlo, zatímco televizi ze svého příjmu zaplatí muž, a to třeba bezhotovostně kartou. V tom okamžiku patří televize jen jemu. Jinými slovy, po desetiletém partnerském soužití je vše, co odešlo z jeho účtu, pouze jeho. Má na to dokonce doklady v podobě bankovních výpisů, zatímco jí nepatří nic.

A jak z toho ven?
První možností je předcházet těmto koncům a vstoupit do manželství. Druhou možností je dopředu se domluvit a uzavřít nějaký typ smlouvy při nákupu větších věcí. Jenže je třeba vzít v úvahu, že takových věcí během života pár nakupuje mnoho, například myčku, ledničku, televizi. Spotřebiče se po nějaké době pokazí, musí se nakoupit nové, ale na smlouvy nikdo nemyslí, v běžném životě jde o zdržení. A další věcí je samozřejmě již zmiňovaná hypotéka. Je možné napsat hypoteční smlouvu na oba, ale to by zase dané paní zkomplikovalo život.

A proč?
Otázkou totiž zůstává osud bytu. Dvojice se může domluvit a koupit ho do spoluvlastnictví. Jenže ve kterém případě, pokud bude muž platit hypotéku, bude ochotný napsat polovinu bytu na ženu, která na hypotéku přispívat nebude? Může to být samozřejmě tak, že oba mají své vlastní úspory a dohodnou se, že každý vloží půl milionu ze svých peněz, koupí si byt napůl a pak jej budou splácet. Jenže většinou se to tak neděje. A problematické nejsou pouze rozchody nesezdaných párů, ale i třeba smrt jednoho z nich.

Můžete to uvést na konkrétním příkladu?
Zažila jsem situaci, kdy si dva lidé spolu nesezdaně žili dvaadvacet let a společně neměli žádné děti. Postavili si společně dům, který byl napsaný na pána. Ve středním věku muž ze dne na den zemřel na infarkt. A hned druhý den ráno tam zazvonil jeho syn z předchozího vztahu, se kterým se ani nestýkali, a řekl ženě, ať se vystěhuje, protože v nesezdaném soužití partnerka nedědí, zatímco mužovy děti ano.

Ráda bych doplnila, že pokud se dva lidé rozcházejí, muž může samozřejmě racionálně a morálně uznat, že je nefér, aby žena odcházela bez zajištění, zejména když po celou dobu zajišťovala chod domácnosti a starala se o muže a o děti. Jenže obvykle se lidé rozcházejí ne úplně v dobrém, což samozřejmě sníží ochotu muže nějaké velkorysé gesto udělat. Druhá věc je, z čeho by to vůbec vyplácel? Pokud by měl dostatečné množství peněz, nepotřeboval by hypotéku. Takže zase nastává úplně stejná situace, kterou známe při rozvodu. Vypořádací podíl není z čeho vyplatit, řešením by byla další půjčka. Není to vůbec jednoduché a většina mužů pod emocionálním tlakem vyplatit ženu odmítá.

Pokud jsou tedy hypotéka i byt napsané na muže, žena nemá šanci po rozchodu získat vůbec nic?
Přesně tak. Pokud není něco napsáno na ženu, nezíská vůbec nic. Pokud má muž na sebe napsané auto, není její. Žena si může vzít pouze to, to si koupila ze svého nebo jí dali rodiče, třeba lodičky, obrázek. Pokud oba pracují a mají rozdílný plat, tak se může stát, že dají nějaké peníze dohromady a koupí si něco společně, například ledničku. To poté spadá do podílového spoluvlastnictví. Jenže po rozchodu se těžko prokazuje, jak velký podíl to je. Jak velkou částkou přispěla? 10 %? 30 %? V manželství to je naprosto jasné, vše se dělí napůl. A stejná komplikace je se smrtí jednoho z páru. Žena po smrti přítele nezíská nic, vše dědí děti.

Možností by byla právní úprava nesezdaného soužití, to je na velkou právnicko-sociologicko-psychologickou debatu.

Daniela Kovářová, advokát