COOLna

Feminizace zdravotnictví a pečovatelství prohlubuje propojení žen s pečovatelskou prací i mimo trh práce. To je vidět také na tom, že jsou to převážně ženy, kdo musí nést tíhu péče a domácích prací způsobených lockdownem. Změny v organizaci práce se budou i nadále více dotýkat žen než mužů, a to hlavně v zemích, kde jsou tradiční genderové normy stále dominantní.

Jedním takovým případem je práce na dálku. Ženy momentálně pracují z domova více než muži – a to přesto, že více preferují práci mimo domov. V průzkumu Kantar, který proběhl tento rok v Polsku, sdělilo 44 procent žen, že se jim lépe pracuje mimo domov – stejně odpovědělo jen 32 procent mužů.

Aby nové modely organizace práce sloužily všem stejně dobře, je zásadní, aby byla také neplacená práce rovnoměrně rozdělena. Jinak hrozí vzestup nové genderové segregace: muži se navrátí do kanceláří, zatímco ženy zůstanou u práce z domova, čímž na jejich bedra opět padnou povinnosti placené práce v zaměstnání i té neplacené doma.

Pokračující provázání ženské společenské role s pečovatelskou prací tak může ještě hlouběji zakořenit a může ženám uškodit v jejich kariérním postupu. Nedávný průzkum v Polsku ukázal, že většina žen na profesních a manažerských pozicích považuje svou roli za podpůrnou (61 procent) a pomocnou (37 procent) spíše než vůdčí (27 procent).

Pokud se modely pracovního výkonu nezmění, zůstává nad budoucností ženské zaměstnanosti viset velký otazník. Neměli bychom očekávat, že se ženy dovedou přizpůsobit pracovnímu režimu, který je pro 65 procent z nich nekompatibilní s jejich životními povinnostmi. Je načase, aby byly pracovní normy, a to zvláště ty, které se týkají pracovní doby, kompatibilní s genderovou rovností a potřebami širší společnosti. Půjde o důležitý milník ve snaze o rovné sdílení neplacené práce a s ní spojených povinností.

Má-li více než třetina žen (39 procent) ve vysoce kvalifikované pozici pocit, že musí obětovat svůj osobní a rodinný život, aby mohla pokračovat ve své kariéře, je jasné, že současný model není dostačující. Podmínky na pracovišti mají velký dopad na reprodukci genderových norem a rozdělení pracovních rolí podle genderových linií.

Řešení nespočívá v tom, že by zaměstnavatelé měli vytvářet pro pracující matky nebo ženy spadající do jakýchkoli jiných kategorií výjimečné podmínky, neboť to by pouze upevnilo jejich stereotypní roli pečovatelek, pro něž je kariéra až druhá v pořadí, což by jim na trhu práce neposkytovalo rovnou pozici s muži. Cílem by mělo být, aby se všichni pracovníci nezávisle na svém genderu rovným dílem podíleli na neplacené práci. Zaměstnavatelé by tedy měli vytvářet taková pracovní místa, která budou ctít fakt, že všichni pracující – nejen ženy – se zároveň podílí na pečování a musí plnit další osobní povinnosti.

Agniezska Piasna