Od poloviny srpna, kdy se prozápadní vláda v Kábulu zhroutila ještě před definitivním stažením Američanů a jejich spojenců, se hospodářská situace rychle horší. Státní zaměstnanci nedostávají výplatu, ceny základního zboží prudce rostou. Sousední státy zavřely hranice, takže Afghánci nemohou vyjíždět za prací do Íránu či Pákistánu.
Podle Světového potravinového programu (WFP) bude více než polovina čtyřicetimilionové země v zimě hladovět. Více než třem milionům dětí mladším pěti let hrozí těžká podvýživa. „Humanitární krize v Afghánistánu se řadí k nejhorším na světě, ne-li vůbec nejhorší. Už jen odpočítáváme čas do začátku katastrofy,“ uvedl v pondělí šéf WFP David Beasley. Situace je podle něj horší než v Sýrii či Jemenu, otřesněji je na tom snad jen Kongo.
Kábul byl po vítězství islamistů odříznut od většiny zahraniční pomoci, která do té doby představovala čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Mezinárodní finanční instituce neumožňují Tálibánu přístup k financím, USA blokují rezervy afghánské centrální banky ve výši 9,4 miliardy dolarů (206,7 miliardy korun).
Západ výměnou za uvolnění peněz požaduje od Tálibánu liberálnější přístup k ženám a menšinám. Islamisté by sice pomoc ze zahraničí přivítali, nehodlají však kvůli ní mírnit své striktní názory na chod společnosti a správu věcí veřejných.
„Dvacet let jsme vedli džihád a trpěli, přišli o blízké, neměli pořádně co jíst. Ale dočkali jsme se, tato vláda je naší odměnou. Pokud lidé budou pár měsíců strádat, tak co? Tálibán nepotřebuje být oblíbený,“ řekl listu The Wall Street Journal (WSJ) jeden z islamistů na západě země.
I proto v zemi přibývá případů, kdy jsou hladovějící rodiny postaveny před nejtěžší rozhodnutí svého života. „Pokud to bude pořád tak hrozné, zabiji své děti a pak sebe. Nevím, co budeme dnes jíst,“ svěřila se reportérům WSJ Saleha.
COOLna 
Napsat komentář