Není novinkou, že umění mluveného projevu začíná ještě předtím, než vyslovíte první slovo. Ten, ke komu řeč směřujete, totiž už na základě prvního dojmu vyhodnotí, zda vás vůbec bude chtít poslouchat. Musí se mu zkrátka nejdřív líbit to, co vidí.
Většinou přitom očekává sebevědomého řečníka se vztyčenou hlavou, přirozenou gestikou a pevným postojem. A to mu musíte dát.
Nohy na šíři ramen, špičky mírně vytočené do stran, ruce složené na úrovni pasu. Obě ramena na stejné úrovni. Tak vypadá základní postoj, který sám o sobě dokáže vaše vystoupení bez nadsázky zlepšit o sedmdesát procent.
Jako další bod se naučte gestikulovat. Pokud se vám ruce nehýbou vůbec, gestikulujete málo. Pokud se naopak při každém posunku dostávají metr od těla, gestikulujete příliš.
Divák vám musí rozumět.
Odstraňte slovní plevel, tedy slova a citoslovce, která do vašeho projevu vůbec nepatří. Typicky jsou to výrazy jako „vlastně“, „de facto“ nebo tradiční „hmm“ a „eeh“.
Artikulujte. A ideálně správně. Tedy krátké samohlásky krátce, dlouhé naopak dlouze. Zároveň se naučte nepolykat koncovky slov. Procvičujte je čtením nahlas, místo slov se zaměřte na výrazné vyslovení každé hlásky.
Zpomalte. Pokud chcete poctivě vyslovit každou hlásku ve slově, ani vám nic jiného nezbývá – vlastně to půjde samo.
Forbes
COOLna 
Napsat komentář