COOLna

Představa, že svět funguje jinak, než je nám předkládáno k uvěření, je odvěká. Fámy, které se vyrojily kolem covidu, se ale liší bohatostí a pestrostí. V covidové mytologii jsem našel několik základních témat. Prvním je boj proti očkování. Vznikl už na konci 18. století v Anglii, kde se antivakcinační hnutí zrodilo, ale covid mu teď dal obrovskou dynamiku. Druhé téma spojuje covid se zaváděním nové generace mobilních sítí 5G. Podle konspirátorů nám má poškozovat zdraví, třeba způsobovat neplodnost, což je prý záměr. Podle třetího tématu covid souvisí s tajnými spolky řídícími politiku USA.

Tedy skrytí nepřátelé snažící se nás pomocí viru ovládnout a zotročit?
Ano, tenhle klasický stereotyp konspiračních teorií tu byl vždycky. Někdo skrytý se snaží škodit společnosti, případně ji ovládat. Může to být vnější nepřítel. Třeba Čína, která prý virus uměle vyrobila a rozšířila po světě, aby z toho měla politický zisk. Nebo je to vnitřní nepřítel, který virus využívá pro své cíle, třeba omezení občanských svobod a zbohatnutí. Tajné společnosti, ilumináti, Židé, vlády, ekonomické elity, zdravotní experti, … Pro fámy spojené s covidem je typické, že se všechna tahle témata různě kombinují.

Proč tomu někdo věří?
To je těžká otázka, protože lidem nevidíme do hlavy. Řada z nás tyhle fámy sdílí na sociálních sítích.

Proč to děláme?
Motivace mohou být různé. Buď tomu věříme, nebo se třeba chceme jen pobavit. Sociální psychologové už v polovině minulého století vytvořili osobnostní profil člověka, který propadá fámám. Má úzkostnou povahu a bývá nejistý ve svém světonázoru, případně ve své sociální či ekonomické situaci. Cítí se ohrožen přicházející změnou, ale nemůže ji ovlivnit. Děsí se, co bude.

Dalším typem lidí přístupných fámám jsou „hledači“, kteří se snaží odhalit skrytou podstatu reality a její smysl. Nevěří autoritám a ostatní lidi označují za hloupé „ovčany“. Nemají rádi stát, vládu, experty a většinová média. Bývají členy new age komunit, cvičí jógu, zajímají je alternativní přístupy k životu. Výzkumy ukázaly jejich velký průnik třeba i s radikálními ekologickými aktivisty a vegetariány. Tihle lidé hledají „přirozenost“ a odmítají přetechnizovanou západní civilizaci.

Když jdu k zubaři, nebudu s ním diskutovat, jak mi má vyvrtat zub. Je pro mne autoritou. U covidu ale tahle důvěra v odborníky neplatí. Každý je dnes virologem a epidemiologem.

Proč?
Když byla před lety migrační krize, každý byl antropologem a odborníkem na islám. Nedůvěra laiků k expertům má hluboké historické kořeny v kolektivním vědomí. Pro venkovany dávné minulosti byl lékař vždycky tak trochu podvodník. Dřív léčil jen bohaté, chudí na něj neměli. Když ho zavolali, bylo už většinou pozdě a nemocný na tom byl tak špatně, že zemřel. Lidé proto mívali pocit, že lékař je součástí spiknutí bohatých proti chudým.

Do roku 1989 jsme žili v totalitní společnosti, která spoustu věcí tajila. Informace se nemohly šířit svobodně. Dnes jsme v přesně opačné situaci informační exploze. Média, internet, mobily, sociální sítě a další zdroje na nás chrlí nekonečnou záplavu obrazů a slov. Je tahle doba, pokud jde o fámy, něčím výjimečná?
Všeho moc škodí. Cenzura informací za minulého režimu podporovala nejen šíření nejrůznějších fám a konspirací, ale třeba i vtipů. Dnešní neomezená informační svoboda paradoxně funguje stejně. Situaci změnily hlavně sociální sítě, které se masově rozšířily kolem roku 2010. Od té doby se západní společnost názorově, politicky a ideologicky rozděluje. Viděli jsme to už na české prezidentské volbě v lednu 2013, na jaře 2014 přišel ukrajinský konflikt, na podzim 2015 evropská migrační krize, … Sociální sítě nás doslova rozštěpily.

To dřív nebylo?
Za normalizace tu byli komunisti, proti kterým stál zbytek společnosti. Ale na režim či na poměry nadávala i většina komunistů. To nás spojovalo. Stejně jako to, čemu se někdy říká „imaginární Západ“. Prostě představa, že za hranicemi je všechno lepší než u nás. Dnes je česká společnost rozdělená.

Ve společnosti zřejmě musí být nějaká nálada, podhoubí či „duch doby“, do kterého fáma zapadne a pak se lavinovitě množí. Nikdo to ale nezaručí. Přitom jde o odvěký sen vládců a tajných služeb. Fáma by byla ideálním nástrojem propagandy, zkoušelo se to už od antického Řecka. Za první světové války byly snahy poškozovat s pomocí fám nepřítele, ale moc to nefungovalo.

Fáma se začne šířit jen v případě, že je na ni společnost nějakým způsobem nabuzená. Právě proto není příliš úspěšný ani takzvaný virální marketing, jehož snahou je, aby si o zboží vyprávěli sami zákazníci. I to je vlastně fáma, ale záměr je komerční, nikoli politický. Nikdo zatím nevymyslel, jak lidi přesvědčit, aby se chovali tak, jak chce zadavatel reklamy. Vyjde to jen málokdy.

Jistě si ale můžeme představit, že si čínský prezident řekne: „Máme malér s covidem, takže vypustíme fámu, že virus ve skutečnosti vyrobili Američané.“ Říká se tomu šrapnel nebo rumour bomb, fámová bomba. Srovnání sedí také proto, že podobné nástroje používají teroristé, například al-Káida v Afghánistánu. Jde o improvizovaná výbušná zařízení. Z hnojiva za pár korun uděláte bombu a zabijete vojáka, jehož výcvik a výzbroj stály statisíce dolarů. Ani u tohoto typu fámy autor předem neví, jestli bude fungovat. Když se to ale povede, s minimálními náklady zničí třeba něčí velmi dlouho budovanou dobrou pověst nebo nepohodlný názor.

Nesmysl jen musí být dostatečně šílený na to, aby přebil realitu. Třeba jako ve slavném filmu Vrtěti psem?
Přesně tak. Ideální je, když je těch nesmyslů víc. Nevypustíte jen jednu fámu, ale řadu protichůdných informací, některé třeba i pozitivní. Díky tomu vznikne informační chaos, ve kterém už lidi nedokážou odlišit, co je pravda a co lež.

Proč je tak lákavé fámám věřit?
Třeba proto, že máte úzkostnou povahu nebo že hledáte alternativní vysvětlení. O tom jsme už mluvili. Dalším důvodem může být, že věříte nějakým svým zdrojům. Typické je to u informace, kterou sdílí kamarád nebo někdo, koho obdivujete. Takhle to funguje u důchodců, kteří si e-mailem přeposílají nesmysly od dávných spolužáků.

Dnes jsou aktuální fámy o covidu. Změní se to?
Tohle téma časem zmizí. Podobně jako zmizel strach z invaze Marťanů. V říjnu 1938 ho rozpoutala slavná rozhlasová hra, kterou odvysílala americká rozhlasová stanice CBS. Tvářila se jako reportáž z místa přistání létajících talířů, takže tomu lidé uvěřili.

Pokud někdo podobným nesmyslům spojeným s covidem věří, jak mu to vyvrátit?
Fámy fungují na základě emocí, podobně jako třeba náboženství. S věřícím člověkem se nemůžete hádat o existenci boha, stejně tak nepomůže argumentovat proti nesmyslu fakty. Vyhněte se konfliktu. S člověkem, který je ovlivněn fámou, zkuste mluvit a zjišťovat, čemu a proč věří. Když uvidí zájem, můžete ho motivovat, aby postupně změnil názor.

etnolog a folklorista Petr Janeček