COOLna

Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu teprve řítí. Čína, která je monopolním producentem hořčíku, do konce roku výrazně přiškrtila jeho produkci a omezila export. Bude to mít velmi dramatické dopady nejen na výrobu aut v Evropě, ale i pro řadu dalších odvětví.

Je to nemilá zpráva nejen pro automobilový a letecký průmysl nebo výrobce elektrokol, ale také pro stavebnictví, obalový průmysl a strojírenství.

Co se vlastně stalo? V rámci plnění emisních cílů pro rok 2021 v Číně sáhli k razantním opatřením a rozhodli se do konce letošního roku omezit energeticky náročnou výrobu hořčíku. Každý, kdo ve svém závodě nesplňoval určité standardy úspory energie, musel provoz zcela zavřít, další alespoň snížit produkci o 60 procent. Toto opatření se týká 31 závodů v nejvýznamnějších střediscích výroby hořčíku na světě v provinciích Šen-si a Šan-si. Není divu, že Čína omezuje export a zásobuje jen domácí producenty. Situace žene cenu této komodity rychle vzhůru. Před rokem se tuna hořčíku prodávala za 2000 dolarů, letos v září to byl již více než pětinásobek.

Evropa je na hořčíku z Číny závislá z 95 %. Z asijské velmoci přitom pochází plných 87 % celosvětové produkce tohoto kovu. Jedná se tedy o globální problém. Zbytek se těží v Rusku, USA, Kazachstánu a Izraeli. Téměř polovina hořčíku vyrobeného v Číně se vyváží do Evropy, velká část jde do Německa. Na starém kontinentu byla produkce hořčíku kvůli vysoké energetické náročnosti ukončena před dvaceti lety.

Hořčík je nejlehčí kov. Po oceli a hliníku je třetí nejpoužívanější, navíc ho lze zcela recyklovat. Běžné auto si ho vozí přibližně pět kilogramů a také okolo 90 kilogramů hliníku, který hořčík částečně také obsahuje. Samozřejmě záleží na velikosti a kategorii automobilu. Díly z hořčíku jsou v autech všudypřítomné. Tento kov se používá v hnacím ústrojí, karoserii, podvozku i interiéru. Hořčík je o 33 % lehčí než hliník a o 75 % lehčí než ocel. Extrudovaný hořčík je vyhledávaný pro svou vysokou specifickou pevnost, tuhost a trvanlivost. Kromě toho je tento kov významnou součástí slitin (ze 70 %), a to většinou ve spojení s hliníkem. Společně s mědí a manganem navíc vytvářejí dural, který se vyznačuje vysokou mechanickou pevností a současně nízkou hustotou. V nich hořčík pomáhá snížit hmotnosti o 40 až 50 % ve srovnání s ocelí a o 15 až 33 % ve spojení s hliníkem. S ohledem na nutnost co největšího snižování hmotnosti je tedy tento kov nepostradatelný. Vysoká tlumicí schopnost hořčíku je navíc výhodou při snižování hluku a vibrací v konstrukci vozidel.

Tlak na elektromobilitu a nutnost dosažení co nejnižší hmotnosti dělá z hořčíku a jeho slitin s hliníkem nepostradatelnou součást současné výroby aut. A jeho význam bude ještě růst.

Jsme v pasti a Čína to dobře ví. Přesvědčila nás o tom při covidu a této pozice bude nepochybně plně využívat i v budoucnosti.

V Číně se těží také řada dalších strategických surovin, které jsou potřeba k výrobě aut, elektromobilů a baterií. A většina dalších surovin se tam zpracovává. Hořčík není jediným materiálem, který se díky čínským politickým rozhodnutím stal vzácnou komoditou. Podobně jsou na tom například hliník a křemík, jejichž výroba je v Číně z klimatických důvodů do konce roku rovněž omezena. Cena křemíku kvůli tomu během krátké doby stoupla o 300 %.