COOLna

Chcete malováním, psaním a hudbou říct to samé, jen jinými formami?
Asi ano, i když to tak nebylo vždycky. Dost dlouho jsem hledal, co mám na srdci, a zkoušel jsem se vyjádřit různými variantami. Ale ve chvíli, kdy jsem se začal pouštět do projektů, které jsem dlouho odkládal, jako je právě psaní knížek nebo malování, jsem si uvědomil, že se mi tam některá témata opakují. Že to, co bylo silné v hudbě, se objevuje i v obrazech a v knížce. Takže ano, snažím se předat nějaký druh zkušenosti, kterou jsem prošel.

K tomu, že jste se začal intenzivněji věnovat malování, přispěl covid, protože jste nemohl hrát, že?
Šéf firmy, v níž jsem pracoval, mi jednoho dne oznámil, že propouštějí a jedno ze zrušených míst je i to moje. Po krátkém šoku z toho, že budu muset zase procházet kolečkem nabízení se, jsem se rozhodl začít naplno malovat. První obrazy jsem vystavil na Facebooku a ony se prodaly. Přitom mi moje žena Máša, která se věnuje sociálním sítím, říkala, že takhle se to nedělá, že by mi to rozhodně nedoporučovala. A že když už, tak výtvarné umění se nabízí přes Instagram.

Ale tady vlastně dospívám k odpovědi na jednu z vašich předchozích otázek: možná zajímalo lidi, kteří poslouchali moji hudbu, jaké dělám obrazy. To byl ten prvotní podnět. Třeba u někoho visí můj obraz proto, že má rád moji hudbu, byť se mu ten obraz samotný až tolik nelíbí.

Část vašich obrazů připomíná indické umění, kružnice, jež používáte, evokují mandaly. Je tam skutečně tento vliv?
Určitě. Mě samotného překvapilo, když se v mém životě objevila orientální vizualita. Ale ona souvisí s holotropním dýcháním, kterému se věnuji. Moje obrazy jsou vlastně psychedelické, byť bez použití LSD. A s psychedelií se pojí orientalita.

Nejsilnější, doslova transformační zážitek, který mám z holotropního dýchání, jsem prožil tehdy, když jsem cítil, že jsem absolutní součástí společného vědomí. Že svoje životy máme žít tak, aby byly co nejparádnější. Že je důležité posbírat všechny zkušenosti včetně chyb, a až se do toho momentu jednoty vrátíme, můžeme si to klidně celé dát znovu.

To je přesně to, o čem mluví Buddha. A co se vlastně snažím i já říct ve všech písničkách, v knížce i ve výtvarném umění. Že jsem v tomhle místě byl a mám pro všechny dobrou zprávu, že všechno je v pořádku. Že každou vteřinu svého života děláme to, co tady dělat máme. A i když se ve světě dějí špatné věci, má smysl se snažit, aby všechno, co děláme, bylo dobré. Protože až se budeme vracet do té jednoty, každá špatná věc, kterou jsme udělali, nás pěkně zabolí.

Jakub König