COOLna

Vlády se obracejí proti univerzitám. V době, kdy je vzdělání jedním ze základních politických štěpení, mají vysoké školy problém některé politiky přesvědčit o svém významu. Americký prezident Donald Trump je označuje za nástroje „radikální levicové indoktrinace, a ne vzdělávací instituce“. Nějakých 59 procent republikánských voličů vnímá vysoké školy negativně – oproti pouhým 18 procentům u demokratů. V Británii zase univerzitám „nepomohl“ jejich hlasitý odpor k brexitu. Vzhledem k tomu, že stát platí v Americe, Austrálii a Británii čtvrtinu až polovinu terciárního vzdělání (prostřednictvím studentských půjček a grantů), jsou dobré vztahy s vládou pro školy důležité.

Zdrojem skepse politiků není jen nějaká zášť. Vlády investují do vyššího vzdělání, aby zvýšily produktivitu zlepšením kvality lidského kapitálu. Ale přestože univerzity prosperovaly, produktivita v bohatých ekonomikách klesala. Mnozí politici se domnívají, že vysoké školy neučí ty správné předměty a chrlí víc absolventů, než trh práce dokáže absorbovat. Není potom divu, že stát začíná z podpory univerzit couvat. V Americe zůstaly státní platby univerzitám v posledních letech stejné. V Austrálii zdvojnásobila cena za diplom v humanitních oborech, zato má klesnout v těch předmětech, které vláda považuje za prospěšné pro ekonomický rozvoj země.

Existují také pochybnosti ohledně přínosů pro samotné studenty. Platový bonus, který s sebou nese vysokoškolský diplom, je stále výrazný – v průměru se studium stále vyplatí. Ale ne všem. Britský Institute for Fiscal Studies (IFS) spočítal, že pětina absolventů by na tom byla finančně lépe, kdyby vůbec na vysokou nešli.

Ti, kteří stihnou studium dokončit, nemají z diplomu už zdaleka takový finanční užitek, jako tomu bývalo dříve.