COOLna

Které nemoci děti teď převážně trápí?
Malé pacienty nejvíc trápí takzvané nachlazení, tedy infekce horních dýchacích cest, dále záněty žaludku a střev. Množí se však rovněž angíny, záněty průdušek a ojediněle zápaly plic, které se ale jako komplikace infektů vyskytují s jistým odstupem. Pozitivita testů na covid-19 je v naší ordinaci u nemocných dětí pod jedním procentem.

Co je důvodem, že je teď tolik dětí nemocných?
Velkou roli jistě hraje separace dětí doma během distanční výuky, a tím pádem méně kontaktů mezi dětmi v době lockdownu. Úměrně tomu méně předaných infekcí u dětí za minulý rok a podstatnou část roku letošního.

Může mít na dětskou imunitu vliv, že se děti kvůli koronavirové pandemii a zavřeným školám téměř dva roky nesetkávaly s vrstevníky?
Ano, říkají to především imunologové. Imunita dětí takzvaně „zlenivěla“, protože nebyla v distanční výuce trénována. Sám jsem si ostatně v ordinaci lebedil, což samozřejmě říkám v kontextu koronavirové pandemie a se značnou nadsázkou. Pravdou ale je, že nás v porovnání s jinými roky navštěvovalo tak pětadvacet procent nemocných, a to v pediatrii pracuji téměř třicet pět let.

Jak vlastně funguje dětská imunita?
Dítě není zmenšený dospělý, jak zní ostatně tradiční první věta učebnic pediatrie, a to včetně imunity. U dospělých je imunita vycvičená, s podstatnou částí nemocí se již setkali. Naopak u seniorů je již jakoby znavená, reaguje neochotně a pomalu. I proto je tolik obětí koronaviru v tomto věku. Když si odmyslíme přidružené chronické nemoci, kterými děti samozřejmě tolik netrpí. U dětí je imunita takzvaně „naivní“, tedy nezkušená. Děti si musejí „osahat“ spoustu patogenů, které je obklopují a atakují: viry, bakterie, parazity, plísně a alergeny. Proto jsou také děti častěji nemocné a reagují bouřlivěji. Třeba vysokými teplotami i čtyřicet stupňů Celsia, vyrážkami, zvracením nebo křečemi. Vysoké laboratorní ukazatele zánětu jsou u dětí častější než u starších lidí.

Existuje tedy něco jako různé druhy imunity?
Od narození máme imunitu vrozenou, která tvoří základní ochrannou bariéru organismu a díky níž děti dobře zvládají běžné infekce. Ta ale postupně slábne. S nástupem žáků do školek a škol vzniká takzvaná získaná imunita. Přechod z domácího prostředí do kolektivu znamená, že je dítě najednou obklopeno mnoha novými zdroji infekčních chorob, kterým dosud nebylo vystaveno. Jde tedy o časové období, kdy může být dítě častěji nemocné.

Mají nemoci na dětskou imunitu i pozitivní vliv?
Imunita dětí do pěti let věku je běžně označována jako nezralá, a tedy i náchylnější k infekcím. Pozitivní zprávou je, že díky různým nemocem se imunitní systém dítěte lépe rozvíjí a stává se odolnějším. Dětská obranyschopnost ještě nemá tolik zbraní, jak s nemocí bojovat, proto se nemoci nejčastěji brání zvýšením tělesné teploty a intenzivnějším výtokem hlenu. Právě horečka a rýma jsou nejběžnějšími projevy onemocnění, s nimiž se děti po návratu do kolektivů potýkají.

Všechny tyto situace si však imunitní systém obrazně řečeno ukládá do paměti a buduje potřebné protilátky. Takto získané schopnosti využívá obranyschopnost proti virům jako obranné štíty, díky čemuž pak nemoc porazí ještě v zárodku, případně docílí pouze mírnějších projevů. Jak už jsem ale řekl: V lockdownu, kdy byly děti izolací chráněny proti virům a bakteriím, se imunita vůbec nerozvíjela. Dětský organismus tak není připraven na boj s nemocí.

Myslíte, že bude dětských pacientů ještě přibývat?
Situace se postupem času ještě zhorší, protože se ochladí. Při nízkých teplotách se viry rychleji množí, hrozí tak vyšší riziko nákazy. Navíc budou děti přecházet z chladna do přetopených místností škol a školek, kde je často suchý vzduch. Vlivem toho vysychají sliznice, které tak méně účinně plní obrannou funkci, takže viry snadněji vniknou do těla. Navíc se v takovýchto místnostech déle vznáší ve vzduchu infekční aerosol.

Je možné imunitu nějak posilovat?
Imunita se přirozeně posiluje hlavně kontakty s vrstevníky a také kupříkladu otužováním, pohybovými aktivitami, zdravou stravou a podobně. Zdravý jídelníček je vhodné podpořit doplňky stravy. Pro děti je ideální forma sirupu.

Takže doporučujete u dětí užívání vitaminů a minerálů?
Zvlášť v zimním období ano. Jak už jsem říkal, ideální je sirup. Rodiče by se při jeho výběru měli rozhodovat podle složení. Rozhodně neplatí, že čím je preparát dražší, tím je kvalitnější.

Richard Rýznar, pediatr