Jsme jen masky.
Naše tváře…
Naše fotky…
Maska lháře…
Jsme jen masky.
Naše činy…
Naše řasy se slzami.
A ve vším tom
pokrytectví
jsme nakonec sami…
Smutné masky,
ale krásné.
Krásné zvenku,
ale prázdné…
Trocha masa a pár kostí
vkusně
naaranžovaných…
Jsme jen masky sebe samých…
Poběžím po březích
umřených večerů.
Konečně uvěřím
na hebkost nádechu;
a za tu nádheru
zaplatím ve spěchu;
zaplatím večeru
umíráním…
Povězte s radostí pozůstalým,
kdyby se snad někdo zajímal:
Nejlepší básníci odešli mladí!
Svět z nich všechnu touhu vyždímal!
Adriana Müllerová
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář