COOLna

Jihočeští vědci do dočišťovacího rybníka, jako nejhoršího možného prostředí z hlediska výskytu těchto látek, vysadili dva významné druhy produkčních ryb, kapra obecného a candáta obecného. „Ve vzorcích vody v tomto rybníce bylo nalezeno 40 léčiv, v sedimentu pak 19 léčiv a jejich metabolitů z celkem 66 sledovaných,“ řekla spoluautorka studie Kateřina Grabicová z laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU). Po šesti měsících vědci ryby vylovili a zjišťovali, jak život v tomto prostředí ovlivnil jejich organismus.

Ve vzorcích ryb nalezli 14 různých léčiv a jejich metabolitů, obsažených alespoň v jedné rybí tkáni. „Akumulace sledovaných látek byla specifická jak pro jednotlivé druhy ryb, tak pro jednotlivé tkáně,“ uvedla Grabicová. U kaprů i candátů byla nalezena zvýšená koncentrace některých léčiv, například antidepresiva sertralin, v mozku, játrech a ledvinách. Na druhou stranu koncentrace těchto látek v mase ryb byla na velmi nízké úrovni.

Co to znamená? Podle Grabicové nic jiného než že se farmaka koncentrují především v určitých orgánech ryb, jako jsou právě játra, ledviny či mozek. Ve svalové tkáni, kterou konzumují lidé, je jejich koncentrace prakticky zanedbatelná. Výzkum tak prokázal, že kvalitu rybího masa koncentrace farmak v nádržích nijak zvlášť neovlivňuje. To ale rozhodně neznamená, že rostoucí množství farmak a drog v odpadních vodách (které se dostávají do řek a rybníků) nepředstavuje pro vodní živočichy žádný problém. Právě naopak, na jejich chování a životní návyky má vliv poměrně zásadní. To mimo jiné vyplývá i z další aktuální studie FROV JU, v níž vědci studovali, jak konkrétně psychofarmaka působí na raky.

Vědci v rámci studie porovnávali chování raků chovaných v čisté vodě s chováním raků, kteří byli vystaveni ve vodě šesti různým psychofarmakům v koncentracích podobných těm dnes běžně přítomným v odpadních vodách. Konkrétně se jednalo o ocitalopram, sertralin, oxazepam, venlafaxin, tramadol a metamfetamin (pervitin). A výsledek? Raci, kteří přicházeli do styku s „koktejlem“, se ve většině případů skutečně chovali jinak než raci v čisté vodě. Zjednodušeně řečeno bylo jejich chování zmatečné, srovnatelné například s chováním opilého nebo zdrogovaného člověka.

„Zkoušeli jsme nejprve nechat raky v prostředí bez úkrytu a na světle. V takovém případě jsou raci obvykle vystresovaní, hledají úkryt, snaží se prostě co nejrychleji někde schovat nebo z daného prostředí uniknout,“ vysvětlil Miloš Buřič z laboratoře sladkovodních ekosystémů FROV JU. U raků ve vodě s přidanými psychofarmaky se ale efekt v očekávané míře nedostavil. Pohybovali se pomalu, byli méně aktivní a urazili za stejnou dobu menší vzdálenost než raci z čisté vody. Podobné rozdíly v chování vědci zjistili i v případě, kdy rakům do nádrže umístili úkryt, do kterého se mohli schovat. Zatímco raci z čisté vody této možnosti významně využívali (jak se očekávalo), u raků ovlivněných koktejlem léčiv byla snaha okamžitě se ukrýt mnohem menší. „Někteří z nich se do úkrytu vůbec nesnažili dostat a mimo úkryt se chovali překvapivě klidně,“ uvedl Buřič.

Z toho se dá vyvozovat, že směs léčiv a drog může skutečně ohrožovat raky na životě. Jsou méně aktivní, ztrácejí ostražitost, přestávají se bát. Zajímavé ale je, že stejné látky ve vodě mají na různé vodní živočichy někdy zcela rozdílný účinek. Vědci z FROV JU už dříve zveřejnili například studii o chování larev vážek v takto „farmakologicky“ znečištěném prostředí. Na tyto larvy, které jsou agresivními predátory a útočí i na rybí plůdek, ale neměla farmaka a psychofarmaka podobně „tlumivý“ vliv jako na raky. Právě naopak. „Vážky byly více agresivní a zabíjely své oběti i tehdy, když byly nažrané a žádnou potravu už nepotřebovaly,“ uvedl Buřič. Přitom je podle něj třeba zdůraznit, že se jednalo o koncentrace psychofarmak, vyskytujících se dnes ve volných vodách zcela běžně.

Příklady studií FROV JU dokazují, že narůstající spotřeba léků a drog, má nezanedbatelný vliv i na živočichy ve vodní říši. A může tedy do budoucna vést i k nečekaným změnám ve složení různých živočišných populací a jejich chování. Někteří živočichové mohou snadněji podléhat tlaku predátorů, jiní naopak získají konkurenční výhodu. „Je to komplexní problém, který si určitě zaslouží další výzkum. Tak či onak je stále nutné problematiku studovat na úrovni vlivu různých kombinací farmak a jejich způsobu působení ve vodním prostředí,“ uvedl Buřič.

Problém může zesílit zároveň se suchem a nedostatkem vody v řekách a potocích. Jihočeští vědci například dlouhodobě potvrzují, že třeba v Živném potoce, který pramení v „čistém“ šumavském podhůří a protéká městem Prachatice, je pod Prachaticemi výrazně větší koncentrace léčiv, antidepresiv, drog a hormonálních preparátů než ve Vltavě pod Prahou. Do Vltavy se sice dostává z „milionového“ hlavního města mnohem více farmak, v široké řece se ale „rozředí“ lépe než ve vodě malého potoka u jedenáctitisícových Prachatic.