COOLna

Začal bych krátkým shrnutím toho, jak jsem se do stávající situace vůbec dostali. Jednoduše se dá říct, že epidemii jsme na všech frontách prohráli. Nejenom v počtu úmrtí, ale i v ekonomické dimenzi. Což má ještě dva aspekty: náš hospodářský růst je výrazně nižší než u států, které pandemii zvládly. Druhá věc je ten obří schodek, který však zdaleka není navázaný pouze na epidemii. Kdyby se vláda soustředila jenom na záchranu ekonomiky, schodek by určitě nebyl tak velký. Ale my tu máme vládu, jejíž jedna část – ANO – se během boje s epidemií rozhodla vést předvolební kampaň a spolu s některými opozičními stranami udělala tu obří chybu, že zrušila zdanění tzv. superhrubé mzdy, navíc velmi nešťastným způsobem. To je skutečně něco, co nás trvale poškodí a zatíží na léta dopředu. Byla to obrovská chyba, která má několik aspektů.

Za prvé: ekonomice to vůbec nepomohlo. Zrušení zdanění superhrubé mzdy se odehrálo uprostřed tvrdého lockdownu, lidi neměli ani šanci peníze utratit. Zároveň byla tato změna přímo zaměřená na bohatší vrstvy, které to vůbec nepotřebovaly. A poslední věc: politicky je to prakticky nezrušitelná věc, minimálně teď před volbami. Vést kampaň s tím, že se daně budou zvyšovat, je problém. A zvlášť u daní z příjmů. Byla to tedy obrovská chyba, se kterou se budeme potýkat strašně dlouho a velmi komplikovaně se tu bude vymýšlet, jak tu díru v rozpočtu zacelit. A žádná strana ani nepřichází s kredibilní vizí, jak tento trvalý zásah a jeho dopady na českou ekonomiku umenšit. Opatření, která se přijímala kvůli covidu, odezní sama. Ale zrušení zdanění superhrubé mzdy a přidružená opatření, tedy každoročních 100–120 miliard sekery, prostě sama neodezní a bude těžké tyto peníze najít. Ať už se bavíme o daních nebo o úsporách.

To, že peníze nerostou na stromech, je častý argument pravice vůči levici. Ale pravice v případě zrušení zdanění superhrubé mzdy obhajuje krok, který se tváří, jakoby ty peníze na stromech v rozpočtu skutečně rostly.

Člověk se může podívat na dokumenty Národní rozpočtové rady, studii Vysoké školy ekonomické… Když mluvím s ekonomickými kolegy ze špičkových západních univerzit, nejsou absolutně schopni pochopit, jak tohle mohl někdo udělat. Když jsem o tom hovořil naposledy například s Gregem Veramendim, což je ekonom, který píše odborné články s nositelem Nobelovy ceny Jamesem Heckmanem, říkal, že nechápe, proč se lidem během pandemie jednoduše neposlaly třeba šeky, nějaká jednorázová pomoc. Protože během epidemie někteří lidé potřebují rychle pomoc. Zároveň má každá vláda v takové situaci velmi málo informací o tom, co za lidi to je. To je problém epidemie a lockdownů. U nás je to ještě posílené absencí dat o stavu pracovního trhu a sociální situaci obecně – třeba o lidech v šedé ekonomice i o těch, kteří pracují úplně načerno. I proto se v takových chvílích uplatňuje princip plošné, jednorázové a rychlé pomoci. To se do ekonomiky stejně rychle a stejně jednorázově vrátí. Z tohoto hlediska nedávalo zrušení zdanění superhrubé mzdy žádný smysl.