Při příležitosti loňského 30. výročí listopadu 1989 si Český rozhlas objednal unikátní průzkum veřejného mínění s více než čtyřmi tisíci respondentů a 200 otázek. Jeho cílem byla segmentace společnosti a zjištění, jaké panují rozdíly mezi nimi. Pojďme se na výsledky podívat s odstupem roku a se zkušenostmi, které jsme získali díky čínskému viru.
Průzkum ukázal, že Češi se dělí do šesti společenských tříd. Jejich definování vycházelo ze zjištění proslulého francouzského sociologa Pierra Bourdieua, který byl přesvědčen, že pro postavení člověka ve společnosti jsou kromě ekonomických ukazatelů důležité jeho kontakty a vazby, ale i preference v oblasti kultury a trávení volného času.
Ekonomický kapitál člověka sestává z jeho příjmů a majetku. Sociální kapitál odráží okruh známých, především těch vlivných a užitečných. Jeho součástí je i takzvaný pomáhající kapitál spočívající v existenci někoho blízkého, kdo je připraven pomoci v době nouze. Lidsko-kulturní kapitál pak tvoří znalosti cizích jazyků, počítačová gramotnost, respektive četnost návštěv divadel, muzeí a galerií. Část z každého kapitálu se dá předat z generace na generaci, jiná část je vyloženě zásluhová – závislá přímo na každém jedinci.
Dvě nejvyšší třídy tvoří asi třetinu společnosti. Takzvaná zajištěná střední třída je nejmajetnější, žije ve velkých městech a jejich okolí, často čerpá z postkomunistické společenské a ekonomické transformace a má usedlejší životní styl. Její příslušníci, k nimž patří třeba lékaři, právníci, mnozí další specialisté a odborníci nebo řídicí pracovníci a ředitelé firem, mají známé v podobných profesích. V čase strastí by se ale často museli spolehnout jen sami na sebe. K tomu připočítejme, že mnozí zajištění se současně ještě starají o děti a už musejí pečovat i o vlastní rodiče.
Oproti nastupující kosmopolitní třídě je zajištěných výrazně více (cca 22 procent oproti 12 procentům), ale také jsou o dost starší, mají nižší kulturní kapitál a cizí jazyky či počítače ovládají znatelně hůře. To vše značně podvazuje jejich možnosti stát se plnohodnotnou společenskou elitou západního typu. A tedy i jejich celkové aspirace.
Nastupující kosmopolitní třídu charakterizuje prestižní bydlení přímo v centru Prahy a jiných velkých měst. Rubem toho jsou vysoké ceny bytů i nájemného, a tedy určitá rozpolcenost, zda se vzdát budování majetku a obývat nájemní byty, nebo riskovat vlastní bydlení a s ním spojené nesplácení hypoték. Někteří příslušníci této velmi perspektivní a vpravdě jazykově globální a počítačově digitální skupiny jsou ještě single, mnozí ale již mají děti, které představují závazek. Hojně se živí v sektorech IT a finančnictví nebo speciálních technických oborech.
COOLna 
Napsat komentář