Nejbohatší procento globální populace prý produkuje dvojnásobně více uhlíku než chudší polovina.
Lidé, kteří se počítají k nejbohatší setině celosvětové populace, mají lví podíl na produkci skleníkových plynů. V období 1990 až 2015, tedy za 25 let, vyprodukovali dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než naopak připadá na chudší polovina lidstva. Vypočítala to britská nezisková organizace Oxfam, jež bojuje proti chudobě, společně se švédskou neziskovou organizací Stockholm Environment Institute.
Ve sledovaném časovém úseku rostla produkce skleníkových plynů globálně o 60 procent. Uhlíková stopa nejbohatšího procenta populace ale stoupla třikrát oproti nejchudším 50 procentům světového obyvatelstva. Autoři studie varovali před tím, že nadměrná spotřeba bohatých lidí, respektive nejbohatších zemí, rychle vyčerpává „uhlíkový rozpočet“, jež má civilizace ještě k dispozici, než dojde ke klimatickému kolapsu.
Na vině je zejména používání vysokoemisní dopravy. Kromě velkých a těžkých aut s vysokou spotřebou to je i používání soukromých letadel a obecně časté létání po celém světě. Tim Gore, který v Oxfamu vede oddělení pro politiku a výzkum, kritizuje fakt, že hrstka boháčů ničí život miliardám lidí na světě. Nejchudší země jsou totiž nejvíce ohroženy klimatickou změnou.
„Globální uhlíkový rozpočet byl promrhán, aby se zvýšila spotřeba již bohatých na úkor celého lidstva,“ řekl Gore. Tím, že už nyní jsou koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na vysoké úrovni, měly by se další emise uhlíku používat co nejlépe, vyzval.
Ze srovnání největších ekonomik světa vyplývá, že náruživými „ropáky“ jsou Američané, kteří produkují 16,6 tuny oxidu uhličitého z fosilních zdrojů na osobu ročně. Rusové produkují 11,7 tuny, Japonci 9,1 tuny, Číňané sedm tun ročně. Průměr zemí EU je 6,8 tuny CO2 na osobu a rok. Celosvětový průměr činí 4,8 tuny a v případě Indů to jsou jen dvě tuny ročně. Uvedla to iniciativa Global Carbon Project, jež monitoruje produkci skleníkových plynů od roku 2001.
týdeník Hrot
COOLna 
Napsat komentář