Skoro všechno se ovládá pomocí menu – seznamu možností, z nichž si vybíráme, co chceme udělat. Jenomže to, co potřebujeme, v nabídce často chybí. Naopak v ní nikdy neschází to, co potřebuje ten, kdo nabídku vytvořil. Často ani nic jiného vybrat nejde. Podle Harrise jde o ukázkovou manipulaci.
Člověk chce na webu či na telefonu zjistit, co podstatného se stalo ve světě, ale místo toho se dozví, na které příspěvky se nejvíc kliká a které vzbuzují nejvíc emocí.
Otevře aplikaci, aby mu doporučila, kde může po zavírací hodině pokračovat v zábavě, místo odpovědi na otázku „Kam teď ještě můžeme jít?“ se ovšem dozví odpověď na otázku „Který z okolních barů, jež máme nyní v databázi, má nejlepší fotografie koktejlů?“
Podívá se ráno na telefon a první, co vidí, je dlouhý seznam upozornění, co všechno mu přes noc na sociálních sítích uteklo. „Jak užitečná je pro nás taková nabídka, když se ráno probudíme? Odráží to, na čem nám skutečně záleží?“ ptá se Harris.
Důležité je podle něj zůstat ostražitý a stále se ptát: co v menu chybí? Proč jsou v něm zrovna tyto možnosti, a ne jiné? Co je cílem toho, kdo mi toto menu nabízí? Pomůže mi ke splnění toho, proč jsem původně přišel, nebo mě jen rozptyluje?
iRozhlas
COOLna 
Napsat komentář