Ve všech rouškách testy objevily bakterie, u několika navíc zlatého stafylokoka. Nejhůř dopadla rouška, kterou nosil reportér Matěj Smlsal tři dny. V ní už začaly růst i plísně.
Do laboratoře jsme přinesli celkem pět vzorků. Reportér Matěj Smlsal nosil látkovou roušku tři dny, marketingová manažerka laboratoře Markéta Jáchymová dva dny, realitní makléř Jan Chudoba jeden den. Kameraman Marek Štekl odevzdal papírovou, kterou nosil od dopoledne. A přinesli jsme také látkovou roušku čerstvě vypranou, ovšem jenom na 30 stupňů a nežehlenou.
Každý nosil roušku jako většina lidí. Když jel hromadnou dopravou, když nakupoval – zkrátka, když byl ve vnitřních prostorech nebo venku v davu lidí. Mezitím ji měl odloženou na stole, v kapse, v tašce.
V laboratoři SYNLAB na nás čeká zdravotní laborantka Gabriela Čacká. Od každého postupně bere roušku, vždy ji obtiskne na medium v Petriho misce a následně ještě udělá stěry.
„Přímá otisková metoda, kterou jsme použili, se jmenuje kultivace. Je založená na množení mikroorganismů na mikrobiologické půdě. My těm bakteriím nabídneme to, co mají v organismu hostitele, ony se namnoží a my jsme podle charakteristiky narostlých kolonií schopni určit, jaké mikroorganismy se tam nacházejí,“ popisuje obecně mikrobiolog Filip Prusík. „Pomocí stěrů, tedy nepřímé metody, zjišťujeme i množství organismů,“ dodává.
„První sdělení je jasné. Ať už jsou roušky prané ve 30 stupních nebo jsou nošené den, dva či tři, všechny jsou osídleny nějakou mikrobiální flórou,“ popisuje Prusík.
Znamená to tedy, že se ve všech nacházejí bakterie. „Obrovské množství bakterií s námi ale žije v symbióze. My je k životu potřebujeme. Máme je na sobě na kůži, ve střevech, v dutině ústní, v poševní oblasti. 95 procent bakterií s námi žije a musíme je mít. Ale pak je pár bakterií, které se pro nás staly patogenními, a pokud se s nimi setkáme, mohou vyvolat určitá onemocnění,“ líčí odborný garant pro molekulární vyšetření Libor Staněk.
Dodává, že i se spoustou patogenních bakterií se setkáváme dnes a denně. „Nicméně pokud dojde k tomu, že máme oslabený imunitní systém, případně dáme nošením roušek bakteriím příležitost, aby se reprodukovaly, tak se patogenní bakterie namnoží do tak velkého množství, že si s tím imunita už nedokáže poradit. Bakterie pak způsobí nějaké onemocnění,“ vysvětluje expert Staněk.
A právě roušky jsou podle něj živnou půdou pro takové množení. „Rouška je materiál, který dokáže velmi dobře nasávat vzdušnou vlhkost. A termoregulace u lidí funguje tak, že vydechujeme velké množství vody. Takže do roušky neustále proudí voda a vodní páry a během pár desítek minut ji dýcháním zavodníme. Navíc nám rouška těsně obepíná obličej a dutinu ústní, takže je kolem ní jen minimum vzduchu. Vlhkost a teplo pak vytvoří naprosto vynikající živné místo právě pro bakterie,“ říká Staněk.
Což je krásně vidět i při našem pokusu.
Na první pohled může působit paradoxně, že v roušce nošené dva dny se vyskytuje méně bakterií než v těch, které měli figuranti v součtu dvě, tři hodiny během jednoho dne.
Důvod je ale jednoduchý – dvoudenní roušku nosila žena. „Jak jsem říkal, živnou půdou pro bakterie je vydechovaný vzduch, vlhkost a teplota v roušce. Nicméně se k tomu přidávají i další aspekty, a to jsou vousy. Ty rostou z vlasových folikulů napojených na mazové žlázy,“ vysvětluje Staněk.
To znamená, že na pokožce kolem úst mužů je velké množství mazových a zároveň potních žláz. „Takže kromě toho, že v roušce vytváříme značné vlhko a teplo, přidává se ještě maz a pot. A to je ideální prostředí pro množení bakterií. Žena tohle nemá, a tím pádem v její roušce nemají bakterie tak stimulující prostředí pro růst, jako nacházejí u mužů,“ dodává Staněk.
Mikrobiolog Filip Prusík dodává, že „kůže sama o sobě je antibakteriální, ale vous je vlasec, který nevydezinfikujete“.
„To vdechování bakterií není úplně ideální, nicméně studie ukazují, že ve většině případů si s nimi imunitní systém a slizniční imunita dokážou poradit. Pokud to není člověk, který má vyloženě chronické respirační potíže,“ říká Staněk. Mnohem víc problémů nám ale roušky způsobují na kůži. „Co skutečně nezvládá spousta našich spoluobčanů, jsou kožní projevy. Bakterie v roušce způsobují různé exémy na obličeji,“ dodává.
Mikrobiolog Filip Prusík přichází s metaforou o helmách hokejistů. „Fungují jako roušky. Hokejisté mají víc drobných infektů, protože efekt je naprosto stejný jako ten, co si popisujeme u roušky,“ zmiňuje.
„Viděl jsem dokonce, že v tom běhají někteří sportovci. Což, myslím, není vůbec dobře. Pokud nejsou v kontaktu s někým jiným, tak je pro ně čistý vzduch samozřejmě daleko lepší. Navíc kvůli roušce dochází ke špatné výměně plynů, špatné ventilaci plic a ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého, takže potom následuje bolení hlavy, závratě a podobně,“ míní odborný garant Staněk.
Poté jsme ještě provedli test, zda se v rouškách vyskytují kvasinky, či dokonce plísně. Přece jen, zmíněné vlhké prostředí by jim mohlo přát. Nechali jsme tedy vzorky několik dní odležet při určité teplotě, aby případné plísně byly viditelné i pouhým okem.
„V dutině ústní se kvasinky vyskytují velmi často, nicméně nepůsobí žádné potíže. Problém může nastat, když dochází k přemnožení kvasinek. Při snížené imunitě mohou způsobit nemoci zvané kandidózy, mimo jiné povlaky v dutině ústní – na jazyku, kolem dásní. Mohou zapříčinit i praskání a krvácení koutků. Samozřejmě největší problém je, pokud by kvasinky, případně plísně, pak přešly dál do orgánů a způsobily nějaké systémové onemocnění. To je potom velmi těžko léčitelné,“ varuje Staněk.
iDNES
COOLna 
Napsat komentář