COOLna

Můžete popsat experiment, který jste provedli?
Do takzvaného rožnovského kanálu jsme v místě jeho ústí do Bečvy 27. července 2021 zhruba v půl desáté ráno vylili rozpuštěný chlorid sodný, tedy kuchyňskou sůl. Následně jsme si pod prvním jezem po proudu, tedy asi o šest set metrů dál, stoupli s kolegou rybářem každý zhruba čtyři metry od břehu a s pomocí přístrojů jsme měřili elektrickou vodivost vody. Ta je ovlivněna právě přítomností chloridu sodného. Takto jsme zjistili, že už v těchto místech je chlorid sodný rozmíchaný po celém korytě řeky.

Odebrali jsme také vzorky vody a ty nám ukázaly, že koncentrace byla na obou březích prakticky stejná. Jinými slovy: zjistili jsme, že pokud by z rožnovského kanálu vytekla do Bečvy nějaká látka, promíchala by se dokonale po celé šířce řeky už pod prvním jezem.

Mám s takovými experimenty mnohaletou zkušenost ze své profese. V minulosti jsem je prováděl opakovaně, i když k jiným účelům.

Prováděli jste tento experiment za stejných podmínek, jaké panovaly vloni v září, když nastala masivní otrava řeky Bečvy?
V době experimentu byl průtok v Bečvě 3,1 kubíků za sekundu a 20. září to bylo zhruba 2,8 kubíků. Čili minimální rozdíl.

Co pro vás z tohoto experimentu vyplývá?
Vyplývá z toho, že je nemožné, aby se látka, která vloni v září otrávila Bečvu, do řeky dostala více než tři kilometry nad místem, kde nastal masivní úhyn ryb, jak nyní tvrdí oficiální vyšetřování policie nebo soudní znalec. A že zdroj otravy tedy musí patřičné orgány hledat jinde než v rožnovském kanálu.

Chtěl bych zdůraznit ještě jednu věc. Mnozí lidé si myslí, že voda v řece teče rychle. Ale není to pravda. Jak jsem řekl, experiment jsme zahájili po půl desáté. První zvýšenou vodivost v řece, jsme zaznamenali až v 11:24. Chlorid sodný tedy do těch míst dotekl až skoro po dvou hodinách. Kdyby tímto tempem měla jedovatá látka vloni v září překonat zhruba tříapůlkilometrový úsek, trvalo by to možná ještě šestkrát déle. Je opravdu nepředstavitelné, že by na tom úseku za takto dlouhou dobu nezemřela ani jediná ryba.

Konfrontovali jste se svým zjištěním někoho? Například soudního znalce Jiřího Klicperu, který si stojí za tím, že toxická látka po celou dobu oněch tří a půl kilometru tekla při pravém břehu řeky?
Ne, dělali jsme to proto, že jsme chtěli najít odpovědi na otázky, které pálí nás samotné.

profesor přírodovědec Jakub Hruška+Deník Referendum