COOLna

Jako západní společnost trpíme nedostatkem nedostatku. Jak bychom k tomu měli přistoupit?

To je těžké. Kdysi nám nedostatek ordinovala příroda, pak církev nebo politické moc, v marxistické kritice je to systém. V dnešní době se člověk stává omezovatelem sám sobě, kdybych to chtěl říct důrazněji, stává se pasákem vlastní duše. Už nemáme pastory, kněze, feudály nebo ten zlý kapitalismus, který nás omezuje a nutí nás něco dělat jen kvůli tomu, abychom přežili. Vlastní omezovatel je právě o té druhé derivaci touhy. To znamená, že jedna věc je, po čem člověk touží, druhá věc je, po čem touží toužit. Je rozdíl mezi chtěl bych a měl bych. To je věc, se kterou zápasíme už od křesťanství a dokud toto nevyřešíme, tak nikdy nemůžeme vytvořit spravedlivý systém.

Tomáš Garrigue Masaryk měl na téma digitalizace a internetu před sto lety úvahu. Je to jeho první vlog, má skutečně videoblog pro americké přátele, kde jim během dvou minut gratuluje, že mají televizi synchronizovanou s hlasem, ale že si představuje něco o hodně lepšího – televizi, kde se navzájem uvidíme bezdrátově, uvidíme nejen džungle z pohodlí našeho domova, ale uvidíme jinou kulturu ve své autenticitě. Potud jeho předpověď, ale jde ještě dál. Říká, že v ten moment přestane přetvářka a lidi k sobě budou muset být upřímní, protože všichni o sobě budou vědět. Přestane zlo, lež a pokrytectví. Místo toho, že se na nás dívá Sauronovo oko, nebo oko velkého bratra, které je v literatuře strašidelné, na nás kouká naše vlastní digitalizace, všichni ví, kde jsme, co jsme si koupili…Čteme to jako ohrožení svobody. Ten velký omezovatel už není boží pohled, ale je to Facebook, Google, kdo vás dnes zná pravděpodobně lépe než vy sami sebe.

Tomáš Sedláček