COOLna

Přichází cenový skok, který možná jednou vstoupí do učebnic ekonomie. Elektřina pro domácnosti může během podzimu zdražit i o více než 20 procent. Dodavatelé vesměs s úpravou cen vyčkávají, ale nic jiného jim nezbude. Na burze, kde si elektřinu pro zákazníky zajišťují, stouply od ledna ceny dodávek na příští rok skoro na dvojnásobek.

Tento vzestup se v koncových cenách pochopitelně neodrazí celý. Většina dodavatelů nenakupuje na poslední chvíli, ale postupně v průběhu celého roku, takže část dodávek zajistili za výhodnější ceny. Silová elektřina navíc tvoří zhruba polovinu celkové ceny, zbytek jsou regulované poplatky za „dopravu“ elektřiny a různé daně a odvody. Na vyšší ceny by se měli připravit také odběratelé plynu.

Vyšší ceny energií zasáhnou přímo nejen rodinné rozpočty, budou se s nimi muset vyrovnat i podniky. Kde budou moci, zdraží své výrobky a služby. „Cena energie, i přes odeznění inflačních tlaků u jiných komodit, bude bezpochyby v příštím roce významně ovlivňovat inflaci,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

S cenami elektřiny zahýbal hlavně raketový vzestup cen zemního plynu a emisních povolenek. Kam ceny půjdou dál, bude nejvíc záležet na přicházející zimě.

„Trh je nervózní a na většinu zpráv reaguje citlivě. Pokud přijde brzy mráz, který bude naznačovat vyšší odběry a dlouhou topnou sezonu, tak cena může dál růst. Pokud bude zima mírná, růst cen se zklidní,“ říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Svou roli hraje také obrovský optimismus mezi podnikateli, kteří očekávají rychlé oživení ekonomiky. To s sebou přinese i vyšší poptávku po elektřině a plynu.

A to v době, kdy zdrojů spíše ubývá – v Německu už za rok odstaví všechny jaderné elektrárny, celá Evropa postupně odchází od uhlí. Obnovitelných zdrojů nepřibývá dostatečným tempem, navíc větrníky u německého pobřeží se letos točily méně než v předchozích letech. Cena na české burze totiž do značné míry kopíruje pohyby na německém velkoobchodním trhu.

Vlády v některých evropských zemích už proti vysokým cenám elektřiny zasáhly, chtějí je spotřebitelům kompenzovat. Například ve Španělsku přesměrují zisky energetických společností k zákazníkům a v zimních měsících sníží daň z elektřiny. V Řecku podpoří všechny domácnosti.

Zima byla dlouhá a plynové zásobníky v Evropě jsou nyní naplněné méně, než bývá v tomto období běžné.

„Pomaleji se doplňují mimo jiné i kvůli tomu, že okamžitá cena a ceny pro dodávky na další měsíce se téměř neliší. Zemního plynu navíc přichází do Evropy relativně málo, přetahuje se o dodávky zkapalněného plynu LNG s Asií, Gazprom navíc tlačí na zprovoznění plynovodu Nord Stream II,“ vysvětluje Řežábek.

Jde o krátkodobé faktory, které – pokud nebude mrazivá zima – odezní. „U plynu je to podobné jako u ropy. Čím déle jsou ceny vysoké, tím déle pak budou níže. Vysoké ceny motivují k hledání úspornějších řešení,“ říká Řežábek.

Vyššími cenami na fakturách to však neskončí, dopadnou na celou ekonomiku. „Nejsilněji pociťují dopady energeticky náročná odvětví, především se to týká zpracovatelského průmyslu, jako je strojírenství, zpracování kovů, elektrotechnika či chemický průmysl, což je zásadní část českého průmyslu,“ tvrdí hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.

„Energie jsou jednou z nejvýznamnějších nákladových položek. Budeme se snažit promítnout zvýšené náklady do cen našich produktů, nicméně ne vždy je to s ohledem na dlouhodobé kontrakty možné,“ uvádí mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Podniky už zvedly ceny kvůli drahým komoditám, jako je železo, ocel, dřevo či stavební materiály. Ceny průmyslových výrobců vzrostly v srpnu meziročně o 9,3 procenta, nejvíc za necelé tři dekády. „Navýšení cen u energií jsme zatím do cen koncových výrobků nepromítli, ke zdražování v průběhu srpna nás přimělo zvýšení cen vstupních materiálů,“ říká šéf výrobce dveří Solodoor Martin Dozrál.

„Rostoucí ceny komodit včetně energetických patří mezi faktory omezující rychlejší růst ekonomiky. Brzdí nás také nedostatek pracovníků a některých meziproduktů,“ uvádí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu.

Současná situace na trhu vede k paradoxům. Vysoká cena plynu i emisních povolenek vrací například do hry uhelné elektrárny. Jejich marže stouply, možná mají poslední šanci si slušně vydělat. A to navzdory tomu, že i černé uhlí za poslední rok podstatně podražilo. Stejně jako ceny zemního plynu však i cena uhlí s dodávkou v dalších letech oproti dnešku klesá.

„Jen ty nejmodernější plynové elektrárny mají nyní šanci, že se na trhu chytnou. I uhelné elektrárny s poměrně nízkou účinností mohou vydělat,“ říká Řežábek. V roce 2024 vzhledem k poklesu cen plynu už ani vysoce účinná „uhelka“ neobstojí proti staršímu plynovému zdroji.

Během letoška stoupla prudce i cena povolenek. Začátkem roku byli za zdražováním hlavně spekulanti a víra, že povolenky nemohou zlevnit. Teď spekulantů ubylo. „Povolenek je v systému sice celkově nadbytek, ke skutečnému obchodování jich však zbývá málo. Kdo ví, že je bude potřebovat, tak je raději drží,“ upozorňuje Řežábek.

Je to tak trochu začarovaný kruh. „Růst ceny povolenky vrací do hry plyn. Nejde do zásobníků, ale spálí se v elektrárnách. To plyn zdraží, což zvedne konkurenceschopnost uhlí, jenže to produkuje více CO2, tudíž je potřeba více povolenek. A to zase zvedne cenu povolenky. Tím se dostaneme do výchozího bodu a situace se opakuje,“ popisuje hlavní ekonom ČEZ.

Než se na trhu něco změní, bude to takto pokračovat. Není však jisté, zda povolenka zlevní, až cena plynu klesne. Do její ceny promlouvají i evropské cíle v oblasti klimatu. „Dlouhodobě bude cenu povolenky určovat cena úsporných opatření v průmyslu a ta nejsou levná,“ říká Řežábek.

Martin Petříček