To, že různé tóny ovlivňují naši mysl i řadu tělesných funkcí, je známá věc. Máme k dispozici úžasný léčebný nástroj, který může zlepšit náš život v mnoha směrech.
Věděli jste například, že muzikoterapii pravidelně využíval už slavný řecký matematik Pythagoras, který svým žákům každý večer hrál nádherné skladby na lyru, a zbavoval je tak těžkých myšlenek, starostí a stresu?
Je prokázáno, že hudba působí na různé vegetativní funkce, jako je srdeční rytmus, dýchání, krevní tlak, svalové napětí, motorika, metabolismus cukrů atd.
Určité druhy hudby dokážou ulevit od bolesti, zahnat úzkost či strach, urychlit látkovou výměnu nebo podpořit aktivitu svalů. Hudební podněty můžou být prospěšné při poruchách spánku, depresích a při léčbě následků traumat.
Muzikoterapie pomáhá ale i zdravým lidem, kteří se v životě potýkají s častým stresem, nespokojeností, smutkem, pocitem zmaru apod. Tenhle druh léčby má za cíl harmonizovat obě mozkové hemisféry, zlepšovat a podporovat koordinaci, paměť a schopnost svalové relaxace, ale také kreativitu.
Umožňuje nám lépe zacházet s našimi emocemi a celkově přispívá k dobrému fungování našeho organismu.
Příznivý efekt mají i různé posvátné mantry (např. Óm mani padmé húm, nejznámější mantra tibetského buddhismu, která transformuje negativní emoce). Pravidelný poslech klasické hudby také údajně zvyšuje IQ.
Existuje dokonce pojem Mozartův efekt. Ten poukazuje na jev, kdy studenti po poslechu Mozartovy hudby dosahovali lepších výsledků při řešení některých typů úloh. K tomu, abyste využili léčivé účinky hudby, nemusíte však jen pasivně naslouchat, příznivý efekt má také zpěv nebo hra na hudební nástroj, při níž navíc posilujete plíce a zvyšujete dechovou kapacitu.
Jsou ale chvíle, kdy potřebujete spíše důkladně povzbudit, „nakopnout“, začít něco úplně nového (třeba i život). V takovém případě sáhněte po nějaké rychlejší a rytmičtější hudbě (např. latinskoamerické rytmy).
Zdeňka Jeníčková, Tina
COOLna 
Napsat komentář